Pražská třída

Nejstarší, zatím málo početné doklady osídlení pocházejí z 13. století a omezují se na plochu mezi okrajem Mariánského náměstí a Staroměstskou ulicí. Ta spojovala nově zakládané královské Budějovice s předlokačním sídlištěm v prostoru Starého Města. Od 2. pol. 14. století byly podél Pražské třídy zakládány městské dvory. Současně se sem přesunula část hrnčířské výroby, specializované mj. na výrobu miniaturních nádobek z bílé hlíny a malých keramických plastik, zřejmě hraček. Podle materiálu získaného ze skládky lze existenci hrnčírny datovat na přelom 14. a 15. století. Další doklady trvalého osídlení vesměs zemědělského charakteru pocházejí až ze 16. století. Na jeho počátku, asi 1515, byl přestavěn nebo zcela nově vybudován kostel Nejsvětější Trojice při morovém špitálu. Zřejmě od 1533 byla v hostinci Na staré poště v provozu poštovní stanice, která zde fungovala s přestávkami až do 1711. Venkovský vzhled měla zástavba podél Pražské třídy ještě po celé 18. století, kdy se podél ní začalo vytvářet jádro Pražského předměstí. Roku 1748 byla při ústí Pražské třídy do Mariánského náměstí vybudována střelnice městských ostrostřelců. Proti ní stál zájezdní hostinec U Bílé růže, vedle něhož byla 1843 podle projektu J. Sandnera postavena budova kasáren. V témže století byly na Pražskou třídu přesunuty městské jatky (1893—1895) a vznikl nový areál Českého akciového pivovaru (Budějovický Budvar). Na konci 19. století byl vystavěn na místě Špitálského dvora další kasárenský komplex a mezi 1887—1889 byl na okraji Pražského předměstí ve směru na Borek založen nový městský hřbitov s kaplí svaté Otýlie. Od 1908 vedla Pražskou třídou tramvajová linka. Přestože od přelomu 19. a 20. století zesílila na Pražském předměstí stavební činnost, nevznikl podél Pražské třídy významný obytný celek, s výjimkou úseku mezi Mariánským náměstím a Staroměstskou ulicí.

Ve 2. pol. 20. století začala postupná demolice původní zástavby s cílem vytvořit podél Pražské třídy nový obytný komplex. V letech 1959—1964 byl na rozcestí Pražské a Staroměstské ulice postaven obytný dům hotelového typu s restaurací, vyhlídkovou kavárnou a kinem, tzv. Koldům. V průběhu 70. let jej doplnil soubor panelových obytných domů, mezi které byl 1970—1975 vložen obchodní dům Družba. Ve 2. pol. 70. let a v 80. letech byla tato obytná struktura doplněna stavbami budov pošty (1976—1982), telekomunikací (1973—1975), radiokomunikací a výškovou budovou hotelu Gomel (1978—1982).

Atraktivnost Pražské třídy stoupla po roce 1989, přestavěna a modernizována byla starší historizující zástavba. Prvním výraznějším zásahem byla rekonstrukce domu č. 67 pro Českou spořitelnu (1993). Zcela nově byla postavena do volného prostoru v ústí Pražské třídy do Mariánského náměstí budova České pojišťovny, a. s. (1995). Severní části třídy nově konstituovala monumentální výstavba obchodně ekonomického centra Budějovického Budvaru (1994—2004).

Část uvolněných kasárenských objektů byla zrekonstruována, další užití budovy vymezilo prohlášení za nemovitou kulturní památku (2005). Moderní velkoměstský charakter předznamenává dostavba obchodně společenského centra IGY (2005) v ústí Pekárenské ulice.