noviny

První českobudějovické noviny Der Löwe vydával od 22. 4. 1848 E. F. Richter, byly tištěny v němčině a původně orientovány v duchu zemského patriotismu, podle kterého měla být česká země považována za společnou vlast Čechů a Němců. Charakter listu se však brzy změnil v nacionalistický, 16. 8. 1848 byl přejmenován na Der Bürgerfreund a 30. 12. 1848 zastaven. V 1. pol. 1849 (8. 1.—28. 7.) vycházely v Českých Budějovicích noviny Der constitutionelle Staatsbürger. Jedním z hlavních důvodů zániku novin se stalo obnovení tiskové cenzury. Od 1852 vydával E. F. Richter list Anzeiger aus dem südlichen Böhmen, z něhož po 1857 vznikl Budweiser Wochenblatt a později Budweiser Kreisblatt. Roku 1862 začal vycházet nový Anzeiger aus dem südlichen Böhmen, který byl od 1. 1. 1873 přejmenován na Budweiser Zeitung. Budweiser Kreisblatt a Budweiser Zeitung představovaly po několik desetiletí nejdůležitější německé noviny v Českých Budějovicích. Kromě nich vycházel ještě 1885—1895 2 krát týdně nezávislý list Budweiser Bote a 1897—1919 nedělní Der Dorfbote, zaměřený především na zprávy z jihočeského venkova. Protipól německých novin tvořil Budivoj, který vycházel od 14. 8. 1864. Počátkem května 1892 se objevily Českobudějovické noviny, ale vyšla jen dvě čísla. V červenci téhož roku je vystřídaly Českobudějovické listy, zpočátku jako tiskový orgán národní strany svobodomyslné (mladočechů) a později nezávislý týdeník. Od 2. 2. 1895 byly vydávány pod redakcí A. Kulíčka nezávislé Jihočeské listy, které se staly nejdůležitějším českým periodikem ve městě. Roku 1906 začal vycházet Hlas lidu, orgán české strany křesťansko-sociální. Devadesátá léta 19. století přinesla mj. vznik dělnického tisku: 1894 vydala Dělnická beseda první číslo listu Budoucnost a po jeho zabavení Novou Budoucnost (1894—1895) a list Pochodeň. Od 1897 vydávala sociální demokracie noviny Jihočeský dělník, které byly 1913 přejmenovány na Nový Jihočeský dělník. Národní socialisté vydávali od 1899 Stráž lidu pod redakcí Jana Karla Mayera (1875—1910).

Velké změny v českobudějovickém novinářství se udály v době první světové války. Na začátku byl zastaven Budivoj a Jihočeský dělník. Po válce přestal 1919 vycházet Der Dorfbote a 1920 zanikl Budweiser Kreisblatt. Po vzniku ČSR roku 1918 se většina zdejších novin profilovala stranicky. Od 10. 9. 1917 vycházel týdeník Pondělí, redigovaný Bohumilem Růžičkou (1876—1944) a Rudolfem Procházkou (1889—1945), který se 1918 stal orgánem České státoprávní demokracie a 1919 byl přejmenován na Republikán; v jeho redakci se vystřídali 1919—1921 R. Strnad, 1921—1922 E. Moravec, 1922—1928 Karel Švestka a další. Po volbách 1935 došlo k přejmenování Republikána na List Národního sjednocení na českém jihu. Sociální demokraté tiskli od října 1918 list Jihočech (od založení do 1938 byl vydavatelem A. Kříž), který navázal na tradici předválečného Jihočeského dělníka, hájil však spíše zájmy pravicového křídla v sociální demokracii. Proto si v říjnu 1920 sociálnědemokratická levice založila noviny Jihočeský dělník, které byly 1926 zastaveny. Národní socialisté obnovili 1919 radikální Stráž lidu. Kromě toho vycházel 1920—1932 v Českých Budějovicích týdeník Jihočeský Střed, vydávaný župním výkonným výborem Československé živnostensko-obchodnické strany středostavovské.

Jako první novinový titul zaměřený výhradně na sportovní dění vycházel 1922—1937 Jihočeský sportovní týdenník, v jehož redakci byli sdruženi zástupci různých sportovních odvětví. Od 1925 byl vydáván nezávislý týdeník Jihočeský zpravodaj, zaměřený na nepolitické zprávy z celých jižních Čech. V letech 1937—1938 vycházel nezávislý týdeník Českobudějovické noviny. Krátce po mnichovské dohodě většina zdejších novin zanikla: 17. 11. 1938 byl zastaven Jihočech, 29. 12. 1938 Republikán a 30. 12. 1938 Stráž lidu, svou činnost ukončil také Hlas lidu a 1941 Jihočeské listy. Nově začal od 9. 1. 1939 vycházet nepolitický týdeník Českobudějovické listy, 1941 přejmenovaný na Budějovické listy, a 1939—1945 vycházel list Jihočeská jednota, vydávaný zdejším Národním souručenstvím. Dne 2. 5. 1945 byly zastaveny poslední českobudějovické německé noviny Budweiser Zeitung.

Na jaře 1945 došlo k obnovení Jihočecha jako krajského tiskového orgánu Československé sociální demokracie a 19. 5. 1945 začala vycházet komunistická Jihočeská pravda, která po splynutí s Jihočechem (1. 7. 1948) získala monopolní postavení mezi jihočeským periodickým tiskem. Kromě toho vycházely 1951 Rolnické noviny českobudějovického okresu, 1953 přejmenované na Nový život českobudějovického okresu a 1960 na Nový život, který byl zastaven 1966; byl vydáván okresním výborem Komunistické strany Československa a Okresním národním výborem v Českých Budějovicích. K obnovení Nového života došlo ještě krátce 1989—1991. V období 1968—1969 vycházel týdeník Svoboda, orgán Okresního výboru Komunistické strany Československa.

Po roce 1989 se deník Jihočeská pravda se změnou vlastníků postupně transformoval. Jeho nástupcem se od 1992 staly Jihočeské listy, vydávané pak v okrese České Budějovice pod názvem Českobudějovické listy (od 2007 Českobudějovický deník). Regionální mutace v 90. letech 20. století a začátkem 21. století vydávaly i celostátní deníky MF Dnes, Právo a ZN Zemské noviny. Ve městě vychází také řada inzertních titulů. Mezi léty 2004—2013 vycházely každý měsíc Noviny čekobudějovické radnice, distribuované zdarma do poštovních schránek. Od 2011 vychází také periodikum Budějcká drbna, nejprve jako tištěný občasník, od 2015 pak jako nezávislý internetový deník.