ZAVŘÍT MENU

Doubravice

Obec 4 km jihojihovýchodně od Českých Budějovic.

Zmiňována je již 1267. Jméno bylo odvozeno od dubového porostu v okolí vsi. Původně drobný vladycký statek později získali Rožmberkové a připojili k třeboňskému panství. Roku 1555 byla Doubravice zastavena M. Humpolcovi z Tuchoraze a Doubravice a po jeho smrti prodána Kateřině Žďárské. Jeden z dalších majitelů Doubravice, mezi které patřil i B. de Marradas (1631), postavil na konci 17. století na místě někdejší tvrze prostý jednopatrový zámek s dvorem. V roce 1654 byly ve vsi 4 usedlosti, 1713 o jednu méně. Jan Putschegl prodal 1736 Doubravici českobudějovické obci, v jejímž vlastnictví zůstala jako zvláštní statek do 1850, kdy (údaje z 1843) zde bylo 19 domů se 118 obyvateli. Roku 1930 Doubravice vykazovala 47 domů a 237 obyvatel, 1963 byla připojena jako osada k obci Nedabyle, 1990 se opět stala obcí, v níž bylo 1991 evidováno 175 obyvatel v 57 domech; 2001 pak 187 obyvatel v 54 domech; 2011 již 304 obyvatel ve 103 domech a v 2021 325 obyvatel ve 112 domech.

Doubravice představuje malý sídelní celek, jehož středověké jádro tvoří drobná trojúhelná náves. Kolem ní se seskupily tři usedlosti a na západní straně tvrz (později zámek) s velkým dvorem, který byl koncem 18. století rozparcelován. To vyvolalo mírný nárůst nové zástavby, situované na okrajích intravilánu. Novodobý růst vsi byl také nevýrazný. Díky tomu, že silnice na Trhové Sviny vždy vedla kolem severovýchodního okraje vsi, nedošlo k podstatným zásahům do půdorysné osnovy. Při silnici, severně od vsi, vznikla do poloviny 20. století řada domků. Od počátku 21. století pokračoval značný rozvoj rodinné výstavby ve všech částech intravilánu, zejména podél silnice do Českých Budějovic.

Doubravice tvoří poměrně dobře dochovaný vesnický útvar, jehož výraznou dominantou je barokní zámek, přístupný z návsi klenutou ozdobnou branou. Fasády zámku byly v 1. pol. 20. století částečně zmodernizovány. Poměrně hodnotný je i navazující hospodářský dvůr. Zástavba vsi se jinak dochovala převážně v podobě z přelomu 19. a 20. století, zpravidla jde o prosté bezozdobné přízemní zděné štítové domky. Jihovýchodně od návsi se zachovala usedlost čp. 13, jejíž dům má štít s barokizujícím obrysem a vlevo od klenuté brány drobnější sýpku s trojúhelníkovým štítem s datováním 1863. Opodál stojí několik rodinných domů ze 70. až 80. let a na samém okraji pak i nejnovější rodinné domky, budované od 1997. Mezi usedlostí čp. 13 a návsí se nachází drobná pseudogotická kaplička. Severně za vsí jsou výklenková muka z 19. století. 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

městské vsi    |   urbanistický vývoj 

AUTOŘI:
Ing. arch. Karel Kuča
Karel Pletzer

LITERATURA:
  •      SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl třetí, Budějovsko. V Praze: Nákladem Františka Šimáčka, 1884. 308 s.

    [s. 281—282.]