rok 1848

Poté co krajský hejtman sdělil 18. 3. 1848 magistrátu, že panovník přislíbil ústavu, byla s touto skutečností prostřednictvím vyhlášek seznámena českobudějovická veřejnost. Jako první projev revoluce ve městě byla ke konci března zřízena Národní garda a studentská legie, kterou tvořili posluchači zdejšího filozofického ústavu. Dne 22. 4. vyšly za redakce E. F. Richtera vůbec první zdejší noviny Der Löwe, které později pokračovaly jako Der Bürgerfreund. České Budějovice se tak zařadily k prvním městům v zemi pokoušejícím se uvést do života práva přislíbené ústavy. Do obecních voleb 1850 vedl městskou správu dvanáctičlenný výbor, ustavený podle guberniálního dekretu z 28. 5. 1848 a na podzim doplněný. Důležitou funkci hospodářského inspektora (Wirtschaftsanwalt) v ní zastával od 22. 4. F. J. Klavík, zvolený též velitelem Národní gardy. Dne 1. 5. doporučil vídeňský komitét pro volby do německého Národního shromáždění ve Frankfurtu nad Mohanem Českobudějovickým dva své muže, ale zdejší měšťané ohlásili kandidáty vlastní; o zvolení se ucházel i českobudějovický rodák Franz Schuselka (1811—1886). Magistrát se však postavil za rozhodnutí pražského Národního výboru do Frankfurtu nevolit. K volbám, vypsaným na 20. 5., se dostavil nepatrný počet měšťanů, z nichž většina stejně ohlásila, že volbu odmítá. Téhož dne se 4 představitelé Českobudějovických, mezi nimi A. Lanna a F. J. Klavík, připojili k deputaci Národního výboru, která se zastavila ve městě na cestě do Innsbrucku, kde chtěla ujistit panovníka, že odpor proti volbám do německého parlamentu není odporem proti rakouskému státu ani císařskému domu. Ke konci května ustavili zdejší Češi odbočku Slovanské lípy, do jejíhož čela zvolili A. Krejčího, katolického duchovního, prvního mluvčího národně uvědomělých Čechů ve městě. Ještě před tím, než byl A. Krejčí po potlačení pražských svatodušních bouří zatčen, ujal se radikálního studentského vůdce Josefa Václava Friče (1829—1890), který uprchl z Prahy do Českých Budějovic. Ve volbách do říšského sněmu byl zvolen děkan Josef Leeb (1788—1857), vůbec první poslanec za České Budějovice v zákonodárném sboru. Když se v říjnu mandátu vzdal, vystřídal ho Anton Robl († 1861), majitel Zadního mlýna, nadaný malíř a konstruktér; neúspěšným protikandidátem mu byl Leo hrabě Thun (1811—1888), kterého zdejší Slovanská lípa označila za nepřítele Čechů.

Hlavním projevem ústupu občanské aktivity v Českých Budějovicích po rozpuštění říšského sněmu byla přeměna Slovanské lípy na jaře 1849 na pouhý čtenářský spolek a posléze ještě v témž roce její rozpuštění. Symbolickou tečkou za rozjitřenými společenskými poměry ve městě bylo pak uvítání mladého císaře Františka Josefa I. (1830—1916), který se zde, provázen ministerským předsedou Felixem knížetem ze Schwarzenbergu (1800—1852), zastavil 1849 na cestě z Prahy do Lince.