Polák Václav

Narozen v pošumavských Volenicích, ale dětství a mládí prožil na Třeboňsku. V roce 1948 maturoval na reálném gymnáziu v Třeboni a poté vystudoval Vysokou školu lesního inženýrství v Praze. Do roku 1957 pracoval jako taxátor v Ústavu pro hospodářskou úpravu vojenských lesů a statků a následně do roku 1964 v podniku Rašelina Soběslav jako zeměměřič v pracovní skupině provádějící komplexní průzkum ložisek rašeliny jak z pohledu zásob humolitu, tak z hlediska inventarizace jejich vegetace.
Již v té době se zapojil do práce dobrovolných ochránců přírody, členů TISu – Svazu pro ochranu přírody a krajiny, sdružených v pracovní skupině s názvem Ochranářský průzkum Šumavy, která pod vedením Ladislava Vodáka ze Sušice vypracovala návrhový projekt Chráněné krajinné oblasti Šumava a už v roce 1963, s dnes zcela nepředstavitelnou rychlostí, bylo toto velkoplošné chráněné území vyhlášeno.
V roce 1964 nastoupil V. Polák dráhu profesionálního ochránce přírody v Krajském středisku státní památkové péče a ochrany přírody v Českých Budějovicích, kde pak v různých funkcích, naposledy jako náměstek ředitele pro ochranu přírody, působil dalších 27 let. Na tomto pracovišti se odborně a organizačně významně podílel na vypracování základních koncepcí oboru ochrany přírody v Jihočeském kraji a na přípravě vyhlášení CHKO Třeboňsko v roce 1979. Inicioval přípravu a redigoval zpracování návrhové studie CHKO Novohradské hory (1983), k jejímuž vyhlášení však po roce 1989 z politických důvodů už nedošlo. Když na přelomu 80. a 90. let 20. století akcelerovaly snahy o vyhlášení Národního parku Šumava, stal se jako respektovaná osobnost v oboru nepostradatelným pojítkem s ochranáři na druhé straně státní hranice pro zprostředkování jejich zkušeností s fungováním již existujícího NP Bayerischer Wald. V roce 1991 bylo jeho mateřské pracoviště delimitováno k Českému ústavu ochrany přírody (dnešní Agentura ochrany přírody a krajiny ČR), ale už bez něj. Na dalších 7 let až do odchodu do penze přešel do služeb Ministerstva životního prostředí, územního odboru v Českých Budějovicích, kde se dále zabýval hlavně problematikou velkoplošných chráněných území, zejména Šumavy.
V. Polák byl velmi aktivní i na poli dobrovolné ochrany přírody, hned po vzniku Českého svazu ochránců přírody se stal členem a funkcionářem jedné z místních českobudějovických organizací. Pro dobrovolné ochránce přírody organizoval řadu školení, přednášek a odborných exkurzí. Po otevření hranic v roce 1989 se aktivně zapojil do přeshraniční spolupráce s ochránci v Horním Rakousku a v Bavorsku a spolu s prof. Vlastou Kroupovou byl iniciátorem vzniku trilaterálního dobrovolného sdružení Zelené srdce Evropy — Spolek pro rozvoj oblasti Dunaj-Vltava a jeho prvním českým předsedou.