Bůžek Václav

Po maturitě na gymnáziu v Kaplici (1978) vystudoval v letech 1978—1982 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze historii a získal zde doktorát filozofie; poté krátce působil v Ústavu československých a světových dějin ČSAV. V letech 1984—1991 pracoval jako odborný asistent na katedře historie Pedagogické fakulty v Českých Budějovicích, 1992—1997 byl vedoucím této katedry, 1997—2002 Historického ústavu Jihočeské univerzity. Roku 1988 získal vědeckou hodnost kandidáta historických věd, 1992 se na Jihočeské univerzitě habilitoval v oboru české dějiny a pro stejný obor byl 1999 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně jmenován profesorem. V letech 2001—2003 zastával funkci prorektora pro vědu a výzkum Jihočeské univerzity. V letech 2004—2010 byl dvakrát zvolen rektorem Jihočeské univerzity; v této funkci se zasloužil o rozšíření univerzitního capusu ve Čtyřech Dvorech o budovu akademické knihovny a budovu rektorátu a filozofické fakulty. Od roku 2011 stojí v čele Historického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity.

Ve vědecké práci se zabývá českými a středoevropskými dějinami raného novověku se zaměřením na sociální a kulturní dějiny, dějiny šlechty, rezidencí a dvorů, pozornost věnuje také otázkám teorie a metodologie historické vědy, zejm. aplikaci přístupů historické antropologie. Je autorem několika samostatných i kolektivních vědeckých monografií a syntéz, publikoval více než 100 vědeckých studií v domácích i zahraničních odborných časopisech a rovněž přednášel na univerzitách v Německu, Rakousku, Maďarsku a v USA. Je členem řady vědeckých grémií a redakčních rad odborných periodik. V roce 2011 mu byla udělena medaile Za zásluhy o město v oblasti vědy a školství.