rok 1948

První událostí tohoto roku, v němž mělo dojít k dalekosáhlým politickým přeměnám, byla stávka dělníků firmy Monopol v Březí na podporu jejího znárodnění, zrušeného Nejvyšším soudem 1947. Vlastní politickou krizi vyvolalo odstoupení některých nekomunistických ministrů 20. 2. 1948. V Českých Budějovicích se projevila 23. 2. 1948, kdy asi 5 000 demonstrantů na náměstí Přemysla Otakara II. požadovalo přijetí demise a doplnění vlády podle komunistických představ. Průběh jednohodinové generální stávky 24. 2. ukázal také v Českých Budějovicích beznadějnost odporu proti komunistům, odhodlaným využít krize k definitivnímu převzetí moci. K tomu byly zřizovány akční výbory Národní fronty a útvary Lidových milicí. Dne 24. 2. byl ustaven Krajský akční výbor za předsednictví Jana Bartušky (1908—1970), den nato Okresní akční výbor a 1. 3. se v Českých Budějovicích uskutečnil první okresní sjezd akčních výborů Národní fronty. V ulicích města hlídkovaly Lidové milice, ozbrojená složka komunistické strany. Jeden z prvních útvarů vznikl v Lokomotivním depu ČSD. Jejich příslušníci byli vyzbrojeni starými zbraněmi a náboji z druhé světové války, ale 25. 2. byly ze skladu zemského velitelství Sboru národní bezpečnosti v Praze dovezeny pušky a samopaly. Útvarům z českobudějovických závodů byly předány 28. 2. Po vyřešení krize ve prospěch komunistické strany (25. 2.) obsadili rozhodující místa v městské, okresní a později i v krajské správě komunisté, v ojedinělých případech také členové povolených nekomunistických stran, socialistické a lidové, příp. prověření nestraníci. Zatímco zdejší předáci národněsocialistické a lidové strany A. Neuman a J. Plojhar přijali členství v nové vládě Klementa Gottwalda (1896—1953), poslanec za sociálnědemokratickou stranu Mirko Sedlák (1913—1981) prchl do ciziny a její tajemník Emil Nováček byl zatčen.

Volby, v nichž byla poprvé připuštěna pouze jednotná kandidátka Národní fronty, se uskutečnily 30. 5. Jejich výsledek potvrdil dominantní postavení Komunistické strany Československa. V Českých Budějovicích se odvážilo projevit nesouhlas odevzdáním tzv. bílého lístku pouze necelých 10 % voličů.