Čtyři Dvory

Jméno získaly podle počtu hospodářských dvorů. Čtyři Dvory nevznikly jako městská ves, byly dlouho skupinou dvorů českobudějovických měšťanů.

Roku 1369 se za Dlouhým mostem připomíná Stetenhof, označovaný jako svobodný dvůr, jehož posledním držitelem byl měšťan Jiří Adam Bonstigl. K městu byl připojen 1656. Ještě ve 14. století přibyly další dvory a jejich počet vešel do názvu Čtyři Dvory (1423 Dvory, 1654 Vierhöffen). Roku 1654 tvořilo Čtyři Dvory 6 selských usedlostí (a svobodný dvůr Stetenhof), v nichž 1713 žilo asi 50 obyvatel. Roku 1843 zde bylo napočítáno 33 domů se 161 obyvateli, 1850 byla ustavena samosprávní obec s názvem Čtyry Dvory, od 1921 úředně Čtyři Dvory. Sčítání 1900 vykázalo 1 945 obyvatel, 1921 bylo napočítáno 208 domů a 3 733 obyvatel (3 378 Čechů, 278 Němců), 1930 žilo v obci 4 276 obyvatel v 356 domech. Osadu a obec tehdy kromě vlastních Čtyřech Dvorů tvořily místní části: víska Remlovy Dvory (6 domů, 65 obyvatel), skupina domů Lannova loděnice (7 domů, 26 obyvatel) a samoty Plonerův Dvůr, U Křiváčků, U Matušků, U Šestaubrů a V Boru. Roku 1952 se obec stala osadou Českých Budějovic a 1970 administrativně zanikla ustavením části obce České Budějovice 2.

Čtyři Dvory byly založeny při levé straně Vltavy, naproti městu, podél dálkové silnice, která od Dlouhého mostu sledovala okraj říční nivy (Husova třída a ulice U Výstaviště) a severně od Čtyřech Dvorů se dělila jednak směrem na Haklovy Dvory a Vodňany, jednak na Remlovy Dvory, České Vrbné a Hlubokou nad Vltavou (historická trasa zanikla v sídlišti Vltava). Stávající přímá trasa Husovy třídy severně od ústí Branišovské ulice vznikla 1811—1816 jako nová císařská silnice. Středověké dvory se řadily jen po západní straně cesty. Protější strana, tvořená zamokřenými loukami, zastavěna nebyla. Čtyři Dvory se tak řadí mezi jednořadé krátké záhumenicové vsi. Od usedlostí a od cesty se rozvíjela lánová plužina, pokračující i za Zlatou stokou.

Rozvoj Čtyřech Dvorů od počátku 19. století byl spojen již se vznikem Lannovy loděnice při Vltavě, u níž stojí též dům, v němž se A. Lanna a jeho syn narodili. Postupně vznikaly další usedlosti, později jen domky, které do konce 19. století vymezily severovýchodní stranu dosud neexistující návsi, kde nechal A. Lanna 1869 vystavět novorománskou kapli svatého Vojtěcha. Nově vznikla zástavba ulice Antonína Sovy jižně od vsi, stavělo se také podél staré a nové Vodňanské silnice.

Na konci 19. století začala nová etapa urbanistického vývoje Čtyřech Dvorů založením pravoúhle řešené uliční sítě rodinné zástavby západně od Husovy třídy. Zástavba, vzniklá během 1. třetiny 20. století (ulice Evžena Rošického, Sukova, Na Zlaté stoce, Zahradní, Karla Šafáře, Sokolská, Kyjevská, Studentská, Buzulucká), nebyla zcela souvislá a v méně intenzivně zastavěné střední části této čtvrti vyrostl 1938—1939 i nový katolický kostel svatého Vojtěcha s farou v ulici Emy Destinové čp. 1, který projektoval Jaroslav Čermák (1901—1990). Menší čtvrť rodinných domků vyrostla také mezi kasárnami a Remlovými Dvory. Jižně od staré vsi vznikly rybí sádky, zahradnictví, za kasárnami velké vojenské cvičiště a provizorní letiště.

K zásadním změnám došlo po 1945. Od Dlouhého mostu byl vyveden nový obchvat podél Vltavy, který v 50. letech vedl jen k novému letišti a k Plané, později byl prodloužen k severu i k jihu. Rodinná zástavba pokračovala i v 60. letech a později, omezila se však na dobudování předválečné čtvrti, nové ulice u sádek a Stromovky. Těžiště rozvoje se od 60. let 20. století soustředilo na výstavbu velkých panelových sídlišť Šumava, Vltava a Máj. Mezi bývalými Remlovými Dvory a Dlouhým mostem se postupně rozvinul areál Výstaviště. Jižně od sídliště Šumava vyrostl v 80. letech komplex výzkumných ústavů Akademie věd České republiky, sloužící od 90. let také Jihočeské univerzitě. Ze zakladatelské etapy rozsáhlého českobudějovického vědeckého a akademického centra ve Čtyřech Dvorech vystupují jako nejzajímavější objekty Pavilon zootechnických kateder zemědělské fakulty v Studentské ulici čp. 1668, který vznikl mezi 1968—1972 (projektanti L. Konopka, A. Hloušek) a Jihočeské biologické centrum ČSAV (od 2006 Biologické centrum AV ČR) v Branišovské ulici čp. 1160, postavené mezi 1975—1985 podle projektu A. Hlouška a Vladimíra Zdvihala (*1949). Podél Branišovské ulice se 2008—2009 rozšířilo zázemí univerzitního městečka o pětipodlažní budovu Filozofické fakulty s rektorátem a třípatrovou budovu Akademické knihovny Jihočeské univerzity. Výstavbou se vymezila hranice mezi územím univerzitního kampusu a přilehlého sídliště Šumava a zároveň se formoval prostor akademického náměstí s dominantami vstupních prosklených dvoran obou budov. S pomocí operačních programů EU 2010—2017 byl univerzitní soubor dále rozšířen. Čtyřpodlažní budova půdorysu písmene H doplnila objekty Přírodovědecké fakulty za Biologickým centrem Akademie věd ČR směrem k Branišovu, třípodlažní budova Zemědělské fakulty a Fakulty rybářství a ochrany vod byla postavena v místě původního Pavilonu zemědělské techniky v ulici Na Sádkách. Komplexní rekonstrukcí prošly zemědělské pavilóny včetně Pavilonu B Zemědělské fakulty. Realizovány byly rovněž parkové úpravy v anglickém stylu, v centrální části kampusu vznikl podle projektu Ateliér Dvořák architekti přízemní objekt Studentského klubu Jihočeské univerzity Kampa, jehož dvě části spojuje plochá střecha organického tvaru.

V roce 2014 prostředí doplnila symbolická Lavička Václava Havla, jejíž autorem je Bořek Šípek (1949—2016). Polyfunkční areál Jihočeského vědeckotechnického parku v Lipové ulici č.p. 1789 byl 2008—2014 vybudován v rámci společného projektu Jihočeské univerzity a Jihočeského kraje.

Starý Dlouhý most nahradila 1996—1998 nová konstrukce Romana Kouckého (*1959) a Tomáše Rottera. Vesnické jádro Čtyř Dvorů se v zásadě zachovalo, novodobá severovýchodní strana návsi zanikla rozšířením komunikace v místě dnešní Husovy třídy. Po zbourání původní zástavby od roku 2006 vyrostly bytové domy v ulicích Studentská a Na Zlaté stoce. Hmotově neúměrný bytový dům Rezidence u Kapličky, vybudovaný po 2015 na nároží Husovy třídy a Sukovy ulice naproti novorománské kapli, zahájil spolu s dalšími převýšenými domy severněji velkoměstskou přestavbu tohoto jádra a citelné narušení jeho hodnot.

Demolice bývalého vojenského cvičiště a areálu kasáren na katastrálním území U Vávrovského rybníka, vklíněném mezi sídliště Máj a Vltava, započala 2012. Na novém území byly vystavěny nové bytové domy, víceúčelové sportovní zařízení s hokejovou a sportovní halou Sport Centrum Pouzar, nesoucí jméno J. Pouzara (cena Prestižní stavba jihočeského kraje 2010—2012) a park Čtyři Dvory pro rekreační aktivity.
Do původních vojenských prostor byl situován také projekt stavby Koncertního a kongresového centra Antonína Dvořáka, známého díky organickým tvarům pod přezdívkou Rejnok, který specificky pro České Budějovice ztvárnil architekt Jan Kaplický (1937—2009) a studio Future Systems. Záměr Jihočeské společnosti přátel hudby se během jednání 2008—2020 pro vysokou investiční a provozní nákladovost a rizika nepodařilo prosadit, těšil se však podobně jako návrh Chobotnice pro Národní knihovnu ČR na pražské Letné značné publicitě.

Podle sčítání lidu 2011 žilo na území odpovídajícím Čtyřem Dvorům celkem 34 571 obyvatel.