kavárny

Konaly se zde schůze různých spolků a sdružení, řešily se kulturní, mnohdy i politické otázky. Prostředí kaváren vyhledávali umělci; v některých se tajně hrály hazardní hry. Své stálé místo zde měly uzavřené stolní společnosti. Před 1900 byly v Českých Budějovicích provozovány tři kavárny: nejnavštěvovanější kavárna U Černé růže v Piaristické ulici č. 3, kde se scházeli především obchodníci a Židé, patřila rodině Czechově. V nově postaveném paláci Biene (Včela) na rohu náměstí Přemysla Otakara II. a ulice Karla IV. vznikla 1896 luxusní německá kavárna Café Central.

Kavárna v ulici U Černé věže č. 12 provozoval Václav Volbrecht (1868—1912), který 1906 přenesl svůj podnik do nového secesního objektu v Kněžské ulici (stávající ulice Na Mlýnské stoce č. 35); restaurace a kavárna U Volbrechtů se stala střediskem zdejších Čechů. V říjnu roku 1918 se zde ustavil Národní výbor.

Kromě zmíněných kaváren existovaly ještě kavárna Victoria a Pavlíkova kavárna, obě na Pražské třídě, Machova kavárna Mikádo v Biskupské ulici, jejímž dalším majitelem byl Václav Wortner, někdejší Veitlerova kavárna a později Schwarzova kavárna v Hroznové ulici, Café Groll v Rybní ulici a přibyla k nim navíc kavárna Tripolis v ulici U Trojice. Roku 1911 otevřel Rudolf Špička (* 1883) v Široké ulici č. 31 další kavárnu, jejímž majitelem se o něco později stal Karel Bornstein; po 1918 ji koupil a komfortně zařídil J. Vaněček (1882—1934). Dostala název Corso a byla vyhledávána zvláště intelektuály obou národností; 1925 ji majitel vybavil sluchátky pro poslech rozhlasu. Počátkem 20. let vznikla kavárna v hotelu Grand naproti nádraží, kavárna Metropol na Mariánském náměstí, Ludvík Schwarz zřídil Lidovou kavárnu na Žižkově třídě a Václav Schwandtner (1861—1934) na Lidické třídě; vlastní kavárnu otevřela i Beseda českobudějovická. V letech 1927—1930 byla postavena kavárna Savoy (ulice Dr. Stejskala č. 14), 1928 kavárna v Jirsíkově národním domě na Lannově třídě č. 2 a 1932 kavárna v nově postavené vinárně Split v České ulici č. 41, dále vznikla kavárna Avion v Radniční ulici č. 9 a Belveder ve Dvořákově ulici č. 9. Také některé hotely začaly ve svých prostorách provozovat kavárnu: hotel Slunce, hotel Zvon, Imperial a U Města Plzně.

Během 1. pol. 20. století stoupl počet kaváren z původních tří na jedenáct. Po roce 1948 část soukromých kaváren zanikla, ostatní přešly do správy podniku Restaurace a jídelny, který některé z tradičních kaváren přejmenoval. Počátkem 60. let došlo k demolici kavárny Metropol, na Lidické třídě byla 1964 otevřena taneční kavárna Regina, 1964 na Pražské třídě kavárna Perla s vyhlídkovou terasou, 1968 kavárna Sparta v Puklicově ulici č. 41 a 1983 kavárna v nově postaveném hotelu Gomel. Několik starších kaváren prošlo rekonstrukcí a modernizací. Po 1990 změnily kavárny, které dosud patřily podniku Restaurace a jídelny, své provozovatele a kromě toho vzniklo několik nových soukromých kaváren, např. Café Columbia v České ulici (1999), kavárna v hotelu Malý pivovar v ulici Karla IV. nebo Dolce Vita v ulici Dr. Stejskala (2005). Počet kaváren neustále rostl, v letní sezóně 2017 jich jen na náměstí Přemysla Otakara II. působilo 13, z nichž mnohé současně provozovaly i oblíbené předzahrádky. Velkému zájmu se těší Kavárna Lanna poblíž Dlouhého mostu naproti Lannově loděnici. V roce 2017 zahájila provoz unikátní plovoucí Kavárna Vlnna, umístěná na hladině slepého ramene Malše u břehu Sokolského ostrova.