smaltovny

První českobudějovická továrna na smaltované plechové nádobí, s. r. o., ulice U Smaltovny č. 2, byla založena 1893 na návrh A. Zátky. Stavba za železniční tratí proběhla rychle a v březnu 1894 byla zahájena výroba. V následujících letech se v Českých Budějovicích projevila konkurence dalších s. Proto se původní s. orientovala na export se snahou proniknout do Haliče a na Balkán. Dne 12. 7. 1911 vznikla akciová společnost s počátečním kapitálem 870 000 rakouských korun. Maximální výroby 1768  t zboží bylo dosaženo 1913 s 653 zaměstnancí. Omezením trhu po roce 1918 vznikla nepříznivá situace v odbytu, export byl ztěžován ochrannými cly. Zakládání vlastních s. v Itálii a v Řecku bylo neúspěšné, za hospodářské krize poklesla výroba asi o polovinu. V průběhu druhé světové války byla výroba nádobí 1942 zastavena a zbylých 355 zaměstnanců převedeno na výrobu generátorů na dřevoplyn. Dne 20. 6. 1945 byla ustavena národní správa a obnovena výroba.

S. ve Vrátě, založená 1. 10. 1893 Franzem Westenem (1856—1910) a Ottou Hasencleverem (* 1859), byla 1894 prodána Ferdinandu Steinerovi (1858—1912) s názvem Bohemia. Prosperovat začala až od 1905, kdy se stala majetkem firmy Moric Ullmann a syn. Od 10. 4. 1937 byl jediným majitelem František Gibián (1887—1942), který za okupace zahynul v koncentračním táboře. Továrny se zmocnil H. Westen, po 1945 byla v národní správě. Kromě smaltovaných potřeb pro domácnost se zde vyráběly např. kuchyňské mycí stoly ze zinkovaného plechu, za války potřeby pro německou armádu a smaltované nádoby pro lazarety.

Třetí s. založil 1896 na Rudolfovské třídě proti zemědělské škole F. Westen s názvem Jihočeská lisovna a smaltovna (Südböhmische Stanz- u. Emaillier Werke). Počet zaměstnaných se pohyboval mezi 150—320, roční kapacita byla až 1 000  t výrobků smaltovaných i ze zinkového plechu; odbyt měla v německé části Šumavy, v Rakousku i v zámoří. Za války vyráběla plechová pouzdra pro vojenské plynové masky. Dědičným vlastníkem byl zakladatelův syn H. Westen; 1945—1948 byla s. pod národní správou.

Poslední s. pod názvem Vulkán vznikla kolem 1904 u Mladého (Křižíkova ulice), ale již ve 30. letech nebyla v provozu.

První českobudějovická smaltovna byla 1. 1. 1946 znárodněna a začleněna do národního podniku Spojené smaltovny a závody na kovové zboží Praha, od 1950 Spojené smaltovny Brno. Rozhodnutím ministerstva byl ze závodu První českobudějovická smaltovna zřízen od 1. 1. 1953 samostatný národní podnik Sfinx České Budějovice a k němu přičleněny obě další s. Westen a Bohemia (stávající Belis). Trvale spojené s. procházely různými organizačními formami až ke vzniku státního podniku. Závod 01 se specializoval na nádobí pro tuzemsko, provoz Vráto (Bohemia) na export. Zavedení dvou tunelových vypalovacích pecí umožnilo zrušit výrobu v bývalé lisovně H. Westena k 31. 12. 1960. Objekty na Rudolfovské třídě sloužily za skladiště a v 80. letech došlo k jejich demolici. V období 1966—1970 proběhla celková rekonstrukce, s. byla rozšířena o novou halu s dalšími tunelovými pecemi, byl instalován postupný lis a mořící automaty. Zavedl se sortiment nádobí s nerez okrajem a dekorem. Po roce 1980 se stalo direktivním úkolem zabezpečení výroby smaltovaného nádobí pro tuzemsko, což vedlo k zavedení nových technologií; 1985 se závod s roční kapacitou 8 000  t nádobí dostal mezi největší výrobce v Evropě.

Sfinx, spojené smaltovny a závody na kovové zboží, byl k 1. 7. 1987 zrušen jako národní podnik a ustaven podnik státní. Při privatizaci závodu 01 (bez provozu Vráto) vznikla rozhodnutím Fondu národního majetku od 1. 5. 1992 Sfinx a. s. v čele s vedením bývalého podniku. Základní jmění 188 milionů korun bylo rozděleno do akcií, z nichž 95 % bylo určeno pro kuponovou privatizaci. V roce svého vzniku měla akciová společnost 849, k 1. 1. 1997 pak 507 zaměstnanců. Byl obnoven export nádobí, který z obratu 378 milionů korun k 1996 činil 51 %. Počátkem 2005 bylo ve s. ještě 150 zaměstnanců, k 31. 3. 2005 ukončil Sfinx a. s. svou výrobní činnost a zaměstnanci obdrželi výpověď. V květnu téhož roku byla založena CEBS s. r. o. (zkratka Českobudějovická smaltovna), která si od společnosti Sfinx pronajala 2 haly, smaltérnu a lisovnu. Výroba smaltovaného nádobí byla obnovena 1. 6. 2005 se 34 zaměstnanci, dalších 9 jich pracovalo ve velkoskladu v Plzni. Kromě nádobí byla zavedena výroba tzv. surové kooperace, tj. plechových výlisků pro ostatní výrobce. S rozvojem obchodní sítě společnost počítala s obratem 50—70 milionů Kč.

S. Belis, s. r. o. se sídlem na Rudolfovské třídě č. 111 byla založena společníky Petra Gibiána (* 1922), který část společnosti obdržel 1. 5. 1994 jako restituci s odkoupením. S. se zaměřila na výrobky s teflonovým povrchem. V polovině 90. let společnost měla 280 zaměstnanců a obrat 200 milionů korun, ale vzhledem k propadu prodeje musela přistoupit k restrukturalizaci. Roku 2005 tvořilo nádobí 15 % produkce, 85 % celkového objemu výroby činily výlisky pro automobilový průmysl. Firma zaměstnávala 130 pracovníků a obrat za rok 2004 činil 50 milionu Kč.