požáry

V měšťanských domech k požárům docházelo převážně z neopatrnosti při zacházení s otevřeným ohněm, požáry bašt opevnění města, věží a kostelů vznikaly obvykle po zásahu bleskem.

Doškové nebo šindelové střechy, skladiště na půdách a dřevěná schodiště domů umožňovaly rychlé šíření požárů, jejichž likvidace byla závislá na sousedské pomoci, která se spíše omezovala na ochranu sousedních domů než na hašení plamenů. Za silného větru docházelo k zničení celých skupin domů. Požáry vždy vzrušovaly celé město a kronikáři je pečlivě zaznamenávali.

Roku 1463 hořely po úderu blesku kostel a věž dominikánského konventu, 1480 byla požárem zničena Židovská ulice (ulice U Černé věže), 1500 shořela Kněžská ulice a několik hospodářství před hradbami. V roce 1526 podlehlo plamenům celé předměstí před Svinenskou branou a Špitálský mlýn, 1597 vypukl oheň u zlatníka Viléma Šlechty v Židovské ulici a zachvátil 75 domů.

Katastrofální požár zažily České Budějovice 24. 7. 1641, kdy se v domě dlaždiče Řehoře Müllera v Krajinské třídě neopatrností vojenského ranhojiče vznítila mast a začala hořet střecha. Silný vítr rozšířil plameny až k Pražské bráně a přes obytné bloky je hnal k východu. V průběhu 7 hodin shořelo 226 domů, tj. více než polovina tehdejší zástavby města, převážně však byly zničeny jen střechy a dřevěné části domů. Značně byl poškozen špitál s kostelem svatého Václava. Černá věž zůstala nedotčena, ale kostel svatého Mikuláše byl zničen i se vším uměleckým zařízením. Poškozena byla také kaple svatého Jakuba a část Kněžské ulice. Plameny zničily 13 hradebních věží včetně Břidličné, v jejímž sklepení bylo skladiště střelného prachu, který naštěstí nevybuchl. Kapucínský konvent u kostela svaté Anny příliš neutrpěl, ale značně ohořela Svinenská brána. Požár se rozšířil také na předměstí a spálil 64 hospodářských stavení. V zachvácených domech shořel majetek obyvatel, v sýpkách na 3 000 strychů (1 strych = 93 l) proviantního obilí pro císařské vojsko. Obyvatelům se podařilo včas uniknout, zahynulo jen asi 5 lidí. Farní kostel byl znovu postaven do 1649, ale výstavba nových měšťanských domů trvala několik desítek let. V roce 1728 vznikl požár na západní straně náměstí Přemysla Otakara II., zachvátil 18 sousedních domů a přenesl se také na dominikánský konvent. Roku 1834 shořelo 12 měšťanských domů v České ulici, 14. 8. 1868 vypukl požár před Svinenskou branou. Vítr jej přenesl do vnitřního města, kde poničil 35 domů v Široké ulici, Biskupské ulici a na jižní straně náměstí Přemysla Otakara II. To byl poslední velký požár ve městě. I později sice požáry vznikaly, ale díky zlepšenému vybavení hasičských sborů se dařilo požár lokalizovat a rychle uhasit, např. po pádu letadla na sídliště Vltava 1998.