ZAVŘÍT MENU

Vídeňské předměstí

Východní část města, ohraničená od 1875 jižní stranou Nové ulice a pravým břehem řeky Malše; patřilo k němu původně též území za nádražím, směrem k Suchému Vrbnému.

Wienervorstadt  |  Svinenské předměstí

Ve středověku stála stranou Svinenské brány skupina stavení, tzv. Rybní ulice, jejíž obyvatelé chovali ryby v haltýřích v meandrech řeky Malše. Na Mlýnské stoce bylo několik mlýnů a při rozcestí tří silnic (k Třeboni, do Suchdolu a na Nové Hrady) stál velký šosovní dvůr, za ním skupina rybníků. K městu přitékaly potoky od Hlinska Dobré Vody. Zárodek předměstí, tzv. Neustift, vznikl po polovině 16. století. Ve 2. pol. 18. století bylo na pozemcích zaniklého Rybního dvora postaveno vozatajské skladiště a opravny dělostřelecké posádky. Zástavba Vídeňského předměstí se urychlila v polovině 19. století, ale další rozrůstání bylo kolem 1868 omezeno výstavbou železničních tratí na Plzeň a Prahu, neboť drážní plochy postupně zabraly poměrně široké území, na něž se vázaly průmyslové podniky. Na Vídeňském předměstí se rozkládá jedna z největších továrních zón města. V letech 1904—1921 mělo Vídeňské předměstí dokonce postavení osady, předtím i potom jen městské čtvrti. Až koncem 19. a v 1. čtvrtině 20. století byly zastavěny bloky před novým nádražím a podmáčené plochy poblíž Malše.

Na jejím břehu byl 1871—1872 postaven Německý dům (Dům kultury Slavie). V letech 1898—1901 se uskutečnila výstavba Městského, od 1961 Jihočeského muzea. Po obou stranách Dukelské ulice vyrostla obytná čtvrť Havlíčkova kolonie. Především v 1. třetině 20. století se rozvíjela výstavba za nádražím, směrem k Suchému Vrbnému. Novou součástí Vídeňského předměstí se zde stalo Pětidomí.

Na volných plochách předměstí vznikaly nové průmyslové podniky. Největší z nich, tabáková továrna, byla postavena 1875—1876, následovaly továrna na hřebíky, šroubárna, smaltovna, parní elektrárna (stávající teplárna) a další závody. Dostatek volného prostoru umožnil výstavbu velkých vojenských objektů. Roku 1887 byly postaveny a pak rozšířeny domobranecké kasárny a naproti nim 1890—1892 Kasárny císaře Františka Josefa, stávající Žižkovy kasárny. Postaveny byly také nové školní budovy pro mládež obou národností v Jeronýmově ulici (1895—1898) a ve Štítného ulici. Církevní stavby zastupují na Vídeňském předměstí kostel Růžencové Panny Marie (1899—1900) na Žižkově třídě kostel Božského Srdce Páně na Rudolfovské třídě (1903). Na prostranství proti nádraží stával po první světové válce komplex dřevěných stavení amerických vzdělávacích organizací YMCA a YWCA, zničený požárem 1923. Na jejich místě vzniklo autobusové nádraží. V 50.—70. letech 20. století byly postaveny Dům kultury Metropol, administrativní budova Českobudějovických pozemních stavebobchodní dům Prior na Lannově třídě. Rozsáhlé změny přináší výstavba dopravně obchodního centra Mercury z let 2005—2006 v prostoru autobusového nádraží

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

urbanistický vývoj    |   zaniklé názvy