Vídeňské předměstí

Ve středověku stála stranou Svinenské brány skupina stavení, tzv. Rybní ulice, jejíž obyvatelé chovali ryby v haltýřích v meandrech řeky Malše. Na Mlýnské stoce bylo několik mlýnů a při rozcestí tří silnic (k Třeboni, do Suchdolu a na Nové Hrady) stál velký šosovní dvůr, za ním skupina rybníků. K městu přitékaly potoky od Hlinska a Dobré Vody. Zárodek předměstí, tzv. Neustift, vznikl po polovině 16. století. Ve 2. pol. 18. století bylo na pozemcích zaniklého Rybního dvora postaveno vozatajské skladiště a opravny dělostřelecké posádky. Zástavba Vídeňského předměstí se urychlila v polovině 19. století, ale další rozrůstání bylo kolem 1868 omezeno výstavbou železničních tratí na Plzeň a Prahu, neboť drážní plochy postupně zabraly poměrně široké území, na něž se vázaly průmyslové podniky. Na Vídeňském předměstí se rozkládá jedna z největších továrních zón města. V letech 1904—1921 mělo Vídeňské předměstí dokonce postavení osady, předtím i potom jen městské čtvrti. Až koncem 19. a v 1. čtvrtině 20. století byly zastavěny bloky před novým nádražím a podmáčené plochy poblíž Malše.

Na jejím břehu byl 1871—1872 postaven Německý dům (Dům kultury Slavie). V letech 1898—1901 se uskutečnila výstavba Městského, od 1961 Jihočeského muzea. Po obou stranách Dukelské ulice vyrostla obytná čtvrť Havlíčkova kolonie. Především v 1. třetině 20. století se rozvíjela výstavba za nádražím, směrem k Suchému Vrbnému. Novou součástí Vídeňského předměstí se zde stalo Pětidomí.

Na volných plochách předměstí vznikaly nové průmyslové podniky. Největší z nich, tabáková továrna, byla postavena 1875—1876, následovaly továrna na hřebíky, šroubárna, smaltovna, parní elektrárna (stávající teplárna) a další závody. Dostatek volného prostoru umožnil výstavbu velkých vojenských objektů. Roku 1887 byly postaveny a pak rozšířeny domobranecké kasárny a naproti nim 1890—1892 Kasárny císaře Františka Josefa, stávající Žižkovy kasárny. Postaveny byly také nové školní budovy pro mládež obou národností v Jeronýmově ulici (1895—1898) a ve Štítného ulici. Církevní stavby zastupují na Vídeňském předměstí kostel Růžencové Panny Marie (1899—1900) na Žižkově třídě a kostel Božského Srdce Páně na Rudolfovské třídě (1903). Na prostranství proti nádraží stával po první světové válce komplex dřevěných stavení amerických vzdělávacích organizací YMCA a YWCA, zničený požárem 1923. Na jejich místě vzniklo autobusové nádraží. V 50.—70. letech 20. století byly postaveny Dům kultury Metropol, administrativní budova Českobudějovických pozemních staveb a obchodní dům Prior na Lannově třídě. Rozsáhlé změny přináší výstavba dopravně obchodního centra Mercury z let 2005—2006 v prostoru autobusového nádraží.