purkmistři a starostové

Jejich postavení v průběhu doby kolísalo. Purkmistr stál v čele dvanáctičlenné městské rady, která se ve správě Českých Budějovic prosadila během 14. století na úkor faktické moci královského rychtáře. Koncem 14. století byl považován za nejdůležitější osobu ve městě. Úřad zastával během roku postupně každý z konšelů, vždy po dobu jednoho měsíce. První purkmistr v roce se nazýval primas nebo primátor a měl zvláštní postavení; po zbytek roku vykonával dozor nad městskými financemi a pečoval o klíče od městských bran. Schopní konšelé obvykle setrvávali v úřadě purkmistra po více období. Tento princip zůstal zachován s některými úpravami do 18. století. Nejstarší zmínka o úřadu purkmistra v Českých Budějovicích pochází ze 7. 2. 1358 (magister civium), jmenovitě je jako první zmiňován 11. 3. 1370 Stephlinus Weis. Úřad byl v podstatě přístupný jen zámožným českobudějovickým měšťanům, neboť patřil mezi čestné, a tedy neplacené. Mezi dalšími purkmistry vynikl v 15. století O. Puklice ze Vztuh. Další výraznou osobností byl Magister Quirinus, který zastával úřad několikrát mezi 1553—1575, svou činností a navazováním výhodných obchodů přispěl k hospodářskému rozmachu města. Pravděpodobně inicioval stavbu Černé věže. Významnou osobností 1. pol. 18. století se stal purkmistr Jan František Hirsch z Hirschenecku, za jehož úřadu byla zřízena Samsonova kašna. Od roku 1754 se ve funkci purkmistra měli střídat jen 4 konšelé do roka. Po provedení správní reformy 1787 nadále stál v čele nově zřízeného českobudějovického magistrátu volený purkmistr, musel však být zkoušen, uznán guberniem a jako takový byl také placen státem; úřad zastával zpravidla doživotně. Prvním purkmistrem po této reformě se 1788—1815 stal František Eusebius Daublebský ze Sternecku (1750—1815), následně 1815—1842 (od 1840 však úřad pro nemoc nevykonával) Vincenc Strandl (1760—1842), který se zasloužil o stavbu zdejšího divadla (1818—1819), a nakonec 1842—1848 Andreas Schmidt (1770—1849). V září 1848 pro pokročilý věk odstoupil.

Na základě prozatímního obecního zřízení z 20. 3. 1849 se do čela města dostal starosta, který však byl v Českých Budějovicích běžně titulován jako purkmistr. Byl zvolen z řad městského výboru, měl výkonnou moc a právo pozdržet rozhodnutí městského výboru. Prvním českobudějovickým starostou se v obecních volbách 1850 stal F. J. Klavík. Do 1918 se v úřadě vystřídalo pouze 6 představitelů, protože předepsané tříleté funkční období zde bylo často překračováno; za dlouhodobě nemocného starostu rozhodoval obvykle náměstek. Poslední německý starosta J. Taschek setrval v úřadu plných 15 let. V přechodném období 1918—1919 působila městská správní komise, jejíž předseda A. Zátka byl titulárně nejvyšším představitelem města. V červnových obecních volbách 1919 se starostou stal O. Svoboda. Oproti předcházejícímu období se způsob jeho volby změnil, měl však výrazně omezené pravomoci; byl rovněž členem některé politické strany. Neutěšené finanční poměry města a následná politická krize v městském zastupitelstvu vedla 1934 k dosazení vládního komisaře A. Soumara, který pak do 1937 řídil a stabilizoval chod Českých Budějovic jen s aparátem městského úřadu, bez samosprávních složek. Za funkčního období starosty A. Neumana 1937—1939 se situace vrátila k normálu; v březnu 1939 však byl dosazen vládní komisař F. David, který se po následném rozpuštění městského zastupitelstva stal jediným představitelem města a zůstal jím do května 1945. Pro jeho úřad je někdy užíváno také termínu komisařský starosta. Od 1945 převzali úlohu dřívějších starostů předsedové městského národního výboru a od začátku 90. let 20. století primátoři.