Hůry

Ves, která byla vždy součástí hlubockého panství, je doložena od 1378 (Hory – jméno odvozeno od „hora“ ve smyslu hornickém), později (1490, 1562, 1601) se nazývala Německé Hory, 1789 Hur, Niemeczky Hory, 1841 Hur, Hure. Byla nejstarším hornickým střediskem v adamovsko-rudolfovském revíru; v okolí se dochovaly výrazné stopy těžby. Roku 1654 zde bylo 27 usedlostí, z toho 15 pustých, situace se stabilizovala do 1713 (26 usedlostí a 147 obyvatel starších 7—10 let). Pozdější růst domkářské výstavby vedl k nárůstu počtu domů i obyvatel (42 domů a 399 obyvatel 1843). Roku 1850 se ves Hůry stala samosprávní obcí v okrese Lišov, 1949 připadla do okresu České Budějovice, 1976—1990 byla přechodně osadou obce Rudolfova. Růst pokračoval i později, takže 1930 zde bylo 92 domů a 528 obyvatel, 1991 138 domů a 388 obyvatel, 2001 152 domů a 418 obyvatel, 2011 to bylo 174 domů a 559 obyvatel, 2021 pak 217 domů a 610 obyvatel.

Západně od Hůr byl koncem 19. století dolován antracit v hlubinných dolech Josef a Karolina 1939—1943 znovu v tzv. Jámě pro říšskoněmecký stát. Dochovaly se haldy hlušiny.

Hůry vznikly jednorázovou vrcholně středověkou lokační akcí. Ve svažitém terénu úžlabiny drobné vodoteče byly naproti sobě vyměřeny dvě řady usedlostí tvořící velkou a dlouhou náves mírně nepravidelného vřetenovitého tvaru, na dolním (západním) konci otevřenou. Domkářská výstavba později její plochu zčásti zmenšila. Akcentem návsi se 1865 stala novobarokní kaple. Novodobý urbanistický rozvoj se odehrával po obvodu staré zástavby. Středověký půdorys vsi zůstal v zásadě zachován, hmotová struktura usedlostí se dochovala jen zčásti (zejm. na jižní straně), neboť byla narušena novostavbami rodinných domků. Prostor návsi ve 2. pol. 20. století narušila neúměrná hmota nové restaurace, v téže době vyrostly na jihozápadním okraji vsi dva bytové domy. Ze starší vesnické zástavby se zachovaly jen poslední příklady. Od počátku 21. století se v západní, severní a severovýchodní části intravilánu rozvíjí rodinná výstavba.