říční terasy

V širokém a mělkém údolí v okolí soutoku Vltavy a Malše jsou říční terasy vyvinuty v pruhu širokém přibližně 8 km, směřujícím k severozápadu jako osa toku obou řek. Z geologického hlediska jsou říční terasy plochá a téměř vodorovná tělesa písčitých štěrků. Každé z těchto těles představuje nánosy na někdejším (v případě údolní terasy na stávajícím) údolním dně. V důsledku zvětrávání a odnosu se starší terasy nezachovaly vcelku, ale pouze ve zbytcích vystupujících na svazích údolí. Z geomorfologického hlediska tvoří říční terasy na povrchu terénu více či méně rozsáhlé plošiny, mírně skloněné ve směru toku a po svahu údolí. Říční terasy tvoří systém, který lze klasifikovat stratigraficky, tj. podle stáří nánosů, na stupně günz, mindel, riss, würm (ledové doby nazvané podle alpských řek), nebo geomorfologicky na údolní terasu, nízkou terasu a terasy vyšší. Vzhledem k postupu vývoje údolí, v němž se řeka zahlubuje, jsou vyšší terasy logicky starší.

V Českých Budějovicích a blízkém okolí jsou říční terasy základním a téměř výlučným prvkem povrchové geologické stavby. Rovinný, mírně skloněný reliéf města je podmíněn právě tím, že téměř všechny městské části (mimo Suché Vrbné) jsou založeny na údolní a nízké terase. Údolní terasa (würm) je vyvinuta v šířce asi 1 km kolem řek Vltavy a Malše. Její povrch krytý nivní hlínou je v okolí soutoku zhruba 385 m n. m. V písčitém štěrku údolní terasy zcela převládají valouny krystalických hornin nad valouny křemene.

Nízká terasa (riss) je vyvinuta v pruhu širokém 3—4 km, zachovaném však pouze při okrajích (Čtyři Dvory, Mladé, centrum města) a nad soutokem v meziříčí (rožnovská terasa). Povrch nízké terasy v okolí soutoku je zhruba 388 m n. m. V písčitém štěrku nízké terasy převládají křemenné valouny nad valouny krystalických hornin. Vyšší terasy (mindel, günz) se zachovaly v denudačních zbytcích na obou svazích údolí. Mindelská terasa se vyskytuje v Nových Hodějovicích (400 m n. m.). V písčitém štěrku vyšších teras zcela převládají křemenné valouny.