veterinární péče

Od 2. pol. 19. století působila veterinární péče na úrovni okresní a městské. Při okresním hejtmanství byl od 1870 zaměstnán graduovaný okresní zvěrolékař. Roku 1883 zřídil městský úřad funkci městského zvěrolékaře. Jeho úkolem bylo preventivně i operativně kontrolovat hygienickou úroveň jatečních provozů, prodejen masa, masných surovin a výrobků z masa, mlékáren, prodejen ostatních potravin či potravních surovin živočišného původu včetně veterinárně hygienického dozoru při prodeji živočichů nebo živočišných produktů na trhu. Prvním zvěrolékařem se stal Franz Passig (1850—1920). Dohlížel na jateční činnost a prodej živočišných výrobků na trzích; sídlil v budově jatek. V roce 1924 vznikl Městský veterinární úřad. Prováděl zvěrolékařskou službu, revidoval provoz jatek, trhů a řeznických obchodů, kontroloval kvalitu mléka, ryb a dalších živočišných produktů. Zajišťoval odvádění dávek ze psů, evidenci zvířecích chorob a provoz městské pohodnice. Zaměstnával 1 veterináře, 7 zřízenců, 1 kancelářskou sílu, 4 dělníky a 2 ponocné. Od 20. let do doby po 1948 působilo v Českých Budějovicích také několik soukromých veterinárních ordinací. Jejich počet se pohyboval mezi 1—5. Pro likvidaci těl uhynulých či utracených zvířat a jatečních konfiskátů z části jižních Čech byla 1942—1943 postavena kafilérie pod hrází rybníka Boru, na severním konci ulice U Sirkárny. Od 1945 existoval při městském národním výboru veterinární odbor (dohlížel na hygienu jateční činnosti, trhy, pohodnici apod.). Na okresní úrovni patřila veterinární péče do pracovní náplně VIII. (veterinárního) oddělení okresního národního výboru. Staralo se o prevenci a vyšetřování zvířecích chorob, mělo dozor nad jatkami, pohodnicemi, trhy, obchody s masem i dobytkem, přepravou zvířat, ochranou proti jejich týrání a nad výkonem zvěrolékařské praxe. V roce 1945 vznikl Veterinární vyšetřovací ústav v Českých Budějovicích. Pro nedostatek vhodnějších prostor byl umístěn přímo na jatkách. Roku 1950 byla veterinární péče zestátněna a organizována na úrovni krajské (Krajské veterinární zařízení v Českých Budějovicích), okresní (Okresní veterinární zařízení v Českých Budějovicích) a ústřední (Státní veterinární správa v Praze). Kromě toho vzniklo Veterinární středisko, Veterinárně hygienické středisko a Státní veterinární ústav. Českobudějovická kafilérie působila od 1950 pod názvem Veterinární asanační ústav, 1975 se přestěhovala do nově postaveného objektu poblíž Chotýčan (starý provoz nevyhovoval kapacitně, zastaralým technologickým vybavením, špatnou hygienickou úrovní provozu i umístěním v blízkosti Husovy kolonie). Nově založená veterinární nemocnice byla především zásluhou zvěrolékaře Vojtěcha Novotného umístěna 1952 v bývalém Pillmannově dvoře v Dolní ulici č. 2 poblíž hřbitova svaté Otýlie, kde působila do svého zrušení 23. 3. 1995 (byla zde i výdejna veterinárních léčiv).

Po 1990 vzniklo několik soukromých veterinárních ordinací. Na úseku státní správy zajišťuje veterinární péči od 1992 Okresní veterinární správa. Dohlíží na chov a přemisťování zvířat, výrobu, skladování a prodej živočišných produktů. Má odborný dohled na provozování soukromé zvěrolékařské praxe, věnuje se ochraně státního území před zavlečením nakažlivých chorob a parazitóz, ochraně životního prostředí, dohledu na veterinární asanaci, zastává funkci státního dozoru. Od 1. 6. 1994 je v bývalém Hannově dvoře v ulici Na Zlaté stoce č. 3 umístěn městský útulek pro psy. V Otavské ulici zahájila 1. 4. 1998 činnost veterinární klinika pro malá a drobná zvířata, která má také hospitalizační část. Roku 2005 existovalo v Českých Budějovicích 11 veterinárních ošetřoven, ambulancí a klinik; Veterinární vyšetřovací ústav sídlil na Pražské třídě č. 79.