Budějovický Budvar

V roce 2004 druhý největší exportér piva v České republice.

K prvnímu pokusu založit ve městě český pivovar došlo již 1891, ale ztroskotal na nejednotnosti českého tábora. První schůze upisovatelů podílů se konala 21. 1. 1894 v prostorách Besedy českobudějovické. Předsedal jí A. Zátka, který byl zároveň jedním z hlavních iniciátorů celé akce. Od 22. 1. 1894 pracoval zřizovací výbor. Jeho hlavním úkolem bylo vybrat pozemky pro stavbu pivovaru, postavit ho, zařídit a jmenovat sládka. Pro stavbu pivovaru zvolil zřizovací výbor pozemky na Pražském předměstí. Jejich výhodou bylo, že se nalézaly v blízkosti řeky Vltavy, železnice a Pražské silnice (Pražská třída). Tím si budoucí pivovar zajistil možnost efektivní dopravy surovin, svého zboží a dostatek ledu. Také kvalita vzorků vody z Pražského předměstí byla lepší než vzorků získaných na Lineckém předměstí. Stavba pivovaru byla zadána české firmě Fischer a Dvořák. V srpnu 1894 byly zahájeny stavební práce a do konce roku byla pod střechou varna, spilka, strojovna, bednárna, sklepy, kotelna a jedna administrativní budova. Strojní zařízení dodala firma Novák a Jahn, zimotvorné stroje firma Ringhoffer. Pivo se začalo vařit 7. 10. 1895, i když sladovna byla dokončena až 27. 9. 1896.

Ustavující valná hromada akcionářů pivovaru se sešla 15. 4. 1895. Toto datum je považováno za datum vzniku Českého akciového pivovaru. Zde byla zvolena první devítičlenná správní rada v čele s předsedou F. Hromadou. Český akciový pivovar vařil 10° světlé výčepní pivo, 11° světlé pivo, 12° světlý exportní ležák a 15° tmavý granát. Vysoká jakost piva vynesla pivovaru hned 1896 významná ocenění, získaná na hospodářské výstavě a výstavě lékárnické v Praze, 1897 získaly výrobky pivovaru zlatou medaili na potravinářské výstavě ve Stuttgartu.

Obliba piva z akciového pivovaru rostla, a proto byl pivovar několikrát rozšířen. Ještě 1895 vznikla nová administrativní budova a pivovarská restaurace. O rok později byly rozšířeny sklepy a při pivovarské restauraci byla založena rozlehlá zahrada. V roce 1905 byl zahájen velkorysý program modernizace pivovaru; 1906 byla postavena druhá varna, rozšířeny a inovovány byly i ostatní provozy. Přestavba zvýšila výrobní kapacity pivovaru až na 200 000 hl piva ročně. Během 7 let B. B. předstihl ve výstavu piva konkurenční Měšťanský pivovar.

Pivovar se stal nejvýznamnějším českým podnikem ve městě i v celém jihočeském regionu a podpořil emancipační snahy českobudějovických Čechů. Poskytoval hmotnou podporu českému školství, spolkům a sdružením a sám se stal jedním ze středisek českého národního života ve městě. V pivovarské zahradě a restauraci se scházely nejrůznější české spolky; oblíbenými se staly Matiční slavnosti.

Krátce po založení začal pivovar exportovat pivo nejdříve do zemí rakousko-uherského soustátí, posléze do většiny evropských zemí, do Asie, Afriky a Ameriky. K 30. 8. 1911 si nechal pivovar zaregistrovat svojí první ochrannou známku Blaťačku. Ve stejném roce podepsaly oba budějovické pivovary smlouvu o užívání obchodních označení s americkým koncernem Anheuser-Busch.

Z ran zasazených českému pivovarnictví během první světové války se akciový pivovar vzpamatoval poměrně rychle, protože mohl navázat na svůj předválečný export, i když srovnatelného výstavu dosáhl až 1928. Od konce 20. let pivovar plně obnovil svůj sortiment. Během meziválečného období došlo k jeho další modernizaci. Byla zahájena důsledná elektrizace podniku. Za tím účelem přestavěl pivovar bývalý Fellingerův mlýn na vlastní vodní elektrárnu. V roce 1922 byla v pivovaru vyvrtána první artéská studna, hluboká 196,7 m, 1928 druhá a 1930 třetí studna, hluboká 300 m. Pivovar tak získal nevyčerpatelný zdroj kvalitní vody, která se stala jednou z příčin výborné a nenapodobitelné chuti a jakosti zdejšího piva. Ve 30. letech 20. století vyvážel pivo do východní Afriky, Severní a Střední Ameriky, Anglie, Belgie, Bulharska, Číny, Egypta, Francie, Guineje, Holandska, Indie, Íránu, Itálie, Japonska, Jihoafrické unie, Jugoslávie, Litvy, Malajska, Maroka, Německa, Palestiny, Polska, Rakouska, Rumunska, Senegalu, Sýrie, Švédska, Tunisu, Turecka a na Jávu. Nový rozmach výroby a exportu vedl k registraci dalších ochranných známek: 1922 Český budějovický granát, 1925 Budweiser Bier, 1934 Budbräu. Od 1935 se na zahraničním trhu začala prosazovat světlá i tmavá piva Crystal. Od 1930 měl pivovar zaregistrovánu ochrannou známku Budvar. Ta označovala ležák vysoké kvality, určený především pro export, a vstoupila rychle do širokého povědomí. Proto také došlo 14. 5. 1936 ke změně názvu pivovaru na Budvar – Český akciový pivovar České Budějovice. Po zrušení prohibice ve Spojených státech tam pivovar obnovil vývoz. V roce 1937 si zde nechal zaregistrovat svou ochrannou známku Imported Original Bohemian Budweiser Beer from Budweis City, které se však v důsledku smlouvy z 1939 musel zříct.

Během druhé světové války byla správní rada pivovaru zbavena funkce a do pivovaru byl 1942 dosazen nacistický správce. Po válce byl Český akciový pivovar podle dekretu 101/45 Sb. znárodněn. Vznikl Českobudějovický pivovar, národní podnik. Dne 31. 5. 1948 byl vyhláškou č. 1 035 upraven název pivovaru na Českobudějovické pivovary, národní podnik. Na základě vyhlášky ministryně výživy č. 1 622 byla do Českobudějovických pivovarů začleněna majetková podstata zkonfiskovaného Měšťanského pivovaru. Dne 30. 8. 1948 byly vyhláškou č. 2 386 přejmenovány Českobudějovické pivovary na Jihočeské pivovary, n. p. V následujícím čtyřicetiletém období socialistického hospodářství se rozvoj pivovarnictví výrazně omezil. Pozornost centrálních orgánů byla ve snaze naplňovat devizové účty státu soustředěna pouze na exportní pivovary, k nimž B. B. sice patřil, ale jeho export byl silně ovlivněn mezinárodněpolitickou situací a závazky členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci. Přesto právě ekonomický přínos pivovaru byl hlavním důvodem, proč došlo k jeho generální rekonstrukci, zahájené 1967 s cílem zvýšit výrobní kapacity z 300 000 hl na 650 000 hl (1982).

Současně s plánovaným nárůstem exportu byla řešena i právní subjektivita pivovaru, zejm. v souvislosti s nutností registrací ochranných známek v nových teritoriích. Výměrem ministra potravinářského průmyslu č. 11829/66—133 byl s účinností od 1. 1. 1967 z Jihočeských pivovarů, n. p. organizačně vyčleněn Budějovický Budvar, n. p. Ten podléhal Generálnímu ředitelství pivovarů a sladoven v Praze, ale po stránce řízení zůstalo vedení pro oba národní podniky společné.

Rekonstrukce pivovaru neprobíhala podle plánů, a tak 1982 B. B. vystavil pouze 397 000 hl. Při nutnosti dodržovat vývozní kvóty byly kráceny dodávky na tuzemský trh. Výsledkem byl 73% podíl exportu v celkovém výstavu piva.

Situace se výrazně změnila po roce 1989. K 1. 1. 1991 získal B. B. faktickou právní subjektivitu. Navázal přímé obchodní kontakty se zahraničními partnery, do 1991 realizované přes podnik zahraničního obchodu Koospol. Modernizace B. B. se zrychlila. Do pivovaru byla zavedena nová technologie v podobě cylindrokónických tanků, s cílem plně nahradit spilku. První oddělení cylindrokónických tanků bylo otevřeno 1993, druhé 1997. Vznikla nová oddělení ležáckých tanků, pivovar koupil moderní plnící linky, inovoval svůj vozový park. Dominantou areálu podniku se stalo nové obchodně ekonomické centrum s návštěvnickým centrem a moderním muzeem českobudějovického pivovarnictví. B. B. otevřel vlastní distribuční sklady v Českých Budějovicích, Pardubicích, Ostravě, Plzni, Praze, Teplicích, Mladé Boleslavi a Brně, v chorvatském Záhřebu založil první společný zahraniční podnik a následovaly další v Německu (2000) a ve Velké Británii (2002). Roku 1998 B. B. koupil českobudějovický hotel Malý pivovar v ulici Karla IV. a zřídil pivnici přímo v areálu pivovaru. Všechny tyto změny se projevily na růstu výstavu. V roce 2004 pivovar vystavil 1 112 361 hl piva oproti 491 191 hl z 1991. B. B. tak stvrdil své postavení jednoho z nejvýznamnějších podniků na jihu Čech a zároveň pivovaru s největším exportem v České republice. Mezi hlavní odběratele piva náležely v tomto období Německo, Anglie, Slovensko, Rakousko, Itálie, Rusko a země Beneluxu, ale český Budweiser byl znám také např. v Japonsku, Austrálii, Africe a Jižní Americe.

Budějovický Budvar, n. p., měl 2004 zaregistrováno na 250 ochranných známek ve více než 80 státech světa. Mezi ně náležely také ochranné známky Budweiser, Bud a Budweiser Budvar. To se odrazilo i ve složitém procesu připravované privatizace B. B. v 2. pol. 90. let. Zájem o ni měla také americká pivovarská společnost Anheuser Busch