ZAVŘÍT MENU

hotely

Ubytovací zařízení, poskytující zpravidla i stravování.

K nejstarším h. v Českých Budějovicích patří hotel Zvon, který byl střediskem společenského života německy mluvících českobudějovických obyvatel. Kromě něj byly na náměstí Přemysla Otakara II. ještě další dva h., vedené česky: sousední U Tří kohoutů a na jižní straně náměstí hotel Slunce. Všechny měly od 19. století vlastní dostavníky, tzv. Hotel Omnibusse, které jezdily ke každému vlaku. Jejich kočí před východem z nádraží hlasitým voláním lákali cestující, aby se ubytovali v jejich h. a použili omnibusu.

Proti starému nádraží stával Hotel Bahnhof Hotel U Císaře rakouského. Naproti nově postavenému nádraží byly Imperial Grand Hotel, proti nádražní poště h. Post Dobner, později Evropa s 30 komfortně zařízenými pokoji, ústředním topením, elektrickým osvětlením, vyhlášenou kuchyní a vinárnou. Grand Hotel Imperial, jehož majitel Ladislav Boháč (1887—1929) proslul jako gastronomický odborník, byl ve 20. letech největším h. celých jižních Čech. Disponoval 150 pokoji, tekoucí studenou i teplou vodou, ve vybavení byly koupelny, svatební salon, zahrada. V přízemí se nacházely rozsáhlé kavárenské i restaurační místnosti, také bar s uměleckým programem. H. v blízkosti nádraží byly ke konci druhé světové války postiženy nálety.

Nedaleko odtud, na Lannově třídě, znovu zřídil Karel Dobner (* 1926) ve 20. letech 20. století velkým nákladem h. Adria s 20 elegantně zařízenými pokoji. Těžil z dobré kuchyně a piva z Českého akciového pivovaru (Budějovický Budvar). Shromažďovala se zde jednak uměnímilovná společnost po divadelních představeních nebo koncertech, jednak obchodníci a živnostníci.

V roce 1948 se na území města nacházely h. Adria, Central, Grand, Imperial, Jirsíkův národní dům, Maroušek, Slunce, U Města Plzně a Zvon. V 50. letech přešly h. do správy národního podniku Hotely a restaurace, některé byly přejmenovány, některé zrušeny. Možnosti ubytování v Českých Budějovicích tak byly zejm. v 60. a 70. letech velmi omezené. Nejvíce se to projevilo v době pořádání zemědělské výstavy Země živitelka, i když pro náhradní ubytování byly využity vysokoškolské koleje, vystavěné 1963—1965. V roce 1974 činila ubytovací kapacita zdejších h. a turistických ubytoven pouhých 794 lůžek. Zlepšení přinesla výstavba h. Gomel  s 500 lůžky 1978—1983 na Pražské třdě a dostavba vysokoškolských kolejí ve Čtyřech Dvorech. V 90. letech 20. století byl mj. zrušen h. Malše (dříve Imperial), naopak přibyla řada převážně soukromých nových či nově rekonstruovaných h. jako hotel Malý pivovar ulici Karla IV., h. Slunce a Zvon na náměstí Přemysla Otakara II. K 2005 existovalo v Českých Budějovicích 20 h. s celkovou kapacitou 1 611 stálých lůžek v 714 pokojích, dále 18 penzionů s 232 lůžky ve 115 pokojích a 3 050 lůžek ve 1 411 pokojích v ostatních zařízeních, jakými jsou autokempingy, ubytovny, koleje, domovy mládeže apod. Mezi hosty hromadných ubytovacích zařízení jihočeského kraje během 2005 tvořili třetinu cizinci, z toho 29 % z Německa, 11 % z Holandska, 9 % z Rakouska, 7 % z Francie, 5 % z USA,  4 % z Itálie a 3 % ze Slovenska, z ostatních  zemí pak pocházelo 32 % návštěvníků. 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

hostince 

AUTOR:
PhDr. et PaedDr. Jiří Dvořák Ph.D.

LITERATURA:
  •      Adresář města Českých Budějovic. Roč. 1. 1948. Praha: Orbis, 1948. 1 sv. (přeruš. str.).

  •      BÖHM, Ferdinand, ed. České Budějovice: obraz sociálního, kulturního a národohospodářského života města. České Budějovice: Böhm, 1928. 214 s.

  •      RADA, František. Když se psalo c.k.: ze života Českých Budějovic na počátku století. 1. vyd. České Budějovice: Nakladatelství České Budějovice, 1965. 242 s.

    [s. 62 – 63, 175 – 176.]