Linecké předměstí

V období 1904—1921 bylo osadou obce České Budějovice, předtím i potom městskou čtvrtí. Linecké předměstí vznikalo pozvolna od 18. století podél staré a rušné obchodní silnice z Podunají do Čech a od města je oddělovalo koryto Malše a velký Rožnovský, pozdějším jménem Krumlovský rybník při soutoku obou řek. Za rybníkem na pravém břehu Vltavy stával již ve 14. století Luční mlýn, mezi silnicí a Malší se rozprostíraly plantáže a za nimi pozemky děkanského dvora (Luční dvůr). Na volné ploše stála roztroušena hospodářská stavení českobudějovických měšťanů. V letech 1721—1726 byla u Vltavy postavena vodárenská věž, umožňující přívod užitkové vody do města. O století později (1824—1828) byl v sousedství vodárny zřízen strážní domek koněspřežní železnice. Možnost dopravního spojení po silnici, kolejích i po Vltavě přiměly vídeňského továrníka Carla Hardtmutha (1804—1881), aby 1847 zahájil v jejich blízkosti v Mánesově ulici výrobu v továrně na tužky a keramické zboží. Téhož roku vznikla na Lineckém předměstí sirkárna a 1848 byla mezi silnicí a Malší zahájena výstavba velkého lednicového sklepa budoucího Měšťanského pivovaru (Samson). Ještě 1875 mělo celé Linecké předměstí jen šest ulic. Dostatek místa rozhodl, že zde byly umístěny městský chudobinec (1896—1898) a zeměbranecké kasárny (1899). Na ploše postupně zasypávaného Krumlovského rybníka byla postavena synagoga (1888) a budova Okresního domu okresního zastupitelstva spolu s okresním chudobincem (1901—1902). Na Zátkově nábřeží byl vybudován Justiční palác, společný pro okresní a krajský soud, i berní úřad (1903). Dále od města byla postavena městská nemocnice (1914), rozšiřovaná postupně o další pavilony, a v průběhu let 1914—1915 nový kostel svatého Jana Nepomuckého. Na Lineckém předměstí byla původně jediná, a to německá obecná škola v Mánesově ulici. Roku 1897 zde vznikla v Komenského ulici česká obecná škola, pro kterou dala 1901 Matice školská postavit novorenesanční budovu, 1905 český učitelský ústav, umístěný později v sousedství. Stavební dominantou Lineckého předměstí se stala novobarokně koncipovaná vila Franze a Anny Hardtmuthových (Hardtmuthova vila) vystavěná 1911—1912 dle projektu vídeňského architekta Arnolda Goldbergera. V následujícím roce ji stylově doplnila úprava okolní zahrady dle návrhu Floriana Schöna.

Úpravou západní poloviny dna Krumlovského rybníka vznikl park Háječek. V období 1918—1939 přibyly na Lineckém předměstí celé bloky rodinných vil či nájemních domů, rozvíjející dříve založenou pravoúhlou uliční síť. Přímo na soutoku řek byla postavena hvězdárna a zřízena botanická zahrada. K největším změnám došlo po 1945. V Háječku bylo vybudováno letní kino a při něm restaurace v pozdním bruselském stylu (1970—1976), mrazírny a zimní stadion (1946, zastřešený 1967, 2001—2002 přestavěný na hokejový stadion Budvar aréna), ke hvězdárně bylo přistavěno planetárium (1967—1971). Mezi oceňované stavby české architektury 60. let 20. století patří budova Stavoprojektu, realizovaná 1964—1969 dle projektu L. Konopky a A. Hlouška na prostranství, v jehož severní části stála do 1942 synagoga. Nízká předměstská zástavba podél Lidické třídy ustoupila výstavbě panelových domů. K veřejným budovám přibyla výšková budova Polikliniky jih (1978), dále objekty Muzea dělnického revolučního hnutí (1971—1975, dnes Jihočeská vědecká knihovna) a Jihočeského krajského výboru Komunistické strany Československa (1974—1978, po 1990 sídlo okresního úřadu, od 2002 administrativní centrum). V dominantní poloze při parku Háječek bylo 2008 vystavěno administrativně obchodní centrum City Center CB, jehož protipólem se 2015 stal parkovací dům City Green Park s 316 parkovacími místy.