Předměstí v jižní části města, ohraničené na západě Vltavou, na východě Malší a na jihu železniční vlečkou.
Rožnovské | Krumlovské
V období 1904—1921 bylo osadou obce České Budějovice, předtím i potom městskou čtvrtí. Linecké předměstí vznikalo pozvolna od 18. století podél staré a rušné obchodní silnice z Podunají do Čech a od města je oddělovalo koryto Malše a velký Rožnovský, pozdějším jménem Krumlovský rybník při soutoku obou řek. Za rybníkem na pravém břehu Vltavy stával již ve 14. století Luční mlýn, mezi silnicí a Malší se rozprostíraly plantáže a za nimi pozemky děkanského dvora. Na volné ploše stála roztroušena hospodářská stavení českobudějovických měšťanů. V letech 1721—1726 byla u Vltavy postavena vodárenská věž, umožňující přívod užitkové vody do města. O století později (1824—1828) byl v sousedství vodárny zřízen strážní domek koněspřežní železnice. Možnost dopravního spojení po silnici, kolejích i po Vltavě přiměly vídeňského továrníka Carla Hardtmutha (1804—1881), aby 1847 zahájil v jejich blízkosti v Mánesově ulici výrobu v továrně na tužky a keramické zboží. Téhož roku vznikla na Lineckém předměstí sirkárna a 1848 byla mezi silnicí a Malší zahájena výstavba velkého lednicového sklepa budoucího Měšťanského pivovaru (Samson). Ještě 1875 mělo celé Linecké předměstí jen šest ulic. Dostatek místa rozhodl, že zde byly umístěny městský chudobinec (1896—1898) a zeměbranecké kasárny (1899). Na ploše postupně zasypávaného Krumlovského rybníka byla postavena synagoga (1888) a budova Okresního domu okresního zastupitelstva spolu s okresním chudobincem (1901—1902). Na Zátkově nábřeží byl vybudován Justiční palác, společný pro okresní a krajský soud, i berní úřad (1903). Dále od města byla postavena městská nemocnice (1914), rozšiřovaná postupně o další pavilony, a v průběhu let 1914—1915 nový kostel svatého Jana Nepomuckého. Na Lineckém předměstí byla původně jediná, a to německá obecná škola v Mánesově ulici. Roku 1897 zde vznikla v Komenského ulici česká obecná škola, pro kterou dala 1901 Matice školská postavit novorenesanční budovu, 1905 český učitelský ústav, umístěný později v sousedství.
Úpravou západní poloviny dna Krumlovského rybníka vznikl park Háječek. V období 1918—1939 přibyly na Lineckém předměstí celé bloky rodinných vil či nájemních domů, rozvíjející dříve založenou pravoúhlou uliční síť. Přímo na soutoku řek byla postavena hvězdárna a zřízena botanická zahrada. K největším změnám došlo po 1945. V Háječku bylo vybudováno letní kino, mrazírny a zimní stadion, ke hvězdárně bylo přistavěno planetárium. Nízká předměstská zástavba podél Lidické třídy ustoupila výstavbě panelových domů. K veřejným budovám přibyla výšková budova Polikliniky jih, dále objekty Muzea dělnického revolučního hnutí (Jihočeská vědecká knihovna) a Jihočeského krajského výboru Komunistické strany Československa (sídlo okresního úřadu, od 2002 administrativní centrum).
AUTOR:
Karel Pletzer
KOVÁŘ, Daniel a KOBLASA, Pavel. Ulicemi města Českých Budějovic: názvy českobudějovických veřejných prostranství v minulosti a dnes. 2., dopl. a přeprac. vyd. České Budějovice: Veduta, 2005. 309 s. ISBN 80-86829-07-3.