Novorenesanční budova v Jirsíkově ulici č. 2, v 2. pol. 19. a v 1. pol. 20. století kulturněspolečenské a politické středisko českobudějovických Němců.
Německý dům | Deutsches Haus | Stalinův dům | Dům armády | Dům osvěty | Městský dům kultury
Začátkem října 1869 se ustavil Spolek pro výstavbu Německého domu a 26. 10. 1869 byly schváleny jeho stanovy. Předsedou se stal Cajetan Kail (1806—1884), jeho zástupcem Anton Eggert (1818—1875), členy výboru byli význační představitelé společenského života zdejších německy mluvících obyvatel, např. Adolf Haas (1833—1897), E. Claudi, Carl Hardtmuth (1804—1881), Josef Knapp (1831—1909), W. Rziha von Mühlau a J. Stegmann. Dne 1. 1. 1870 vydalo předsednictvo výzvu k zahájení peněžní sbírky na stavbu Německého domu. Po jejím ukončení byly 15. 1. 1871 vykoupeny pozemky na pravém břehu Malše vedle budovy Městského divadla a zahájeny přípravné práce. Dne 23. 5. 1871 byl slavnostně položen základní kámen a 23. 12. 1872 byl dům předán do užívání veřejnosti. V hlavní budově se nacházela tělocvična, spolkové místnosti, kanceláře, kuželna, hostinec a ústřední sál, vedle ní zahradní restaurace, přírodní amfiteátr s lavičkami a letní cvičiště.
Dvoupatrovou čtyřbokou stavbu realizoval českobudějovický inženýr Karl Schmidt podle návrhu pražského architekta Ignáce Ullmanna (1822—1897). Byla to jedna z prvních novorenesančních budov ve městě. Její průčelí připomínalo Ullmannovo Prozatímní divadlo v Praze z 1862. Západní vstupní průčelí vrcholí tympanonem s kruhovým oknem v ose budovy. Hlavní fasáda je zvýrazněna omítkovou bosáží v přízemí a kolem okenních otvorů. Plochu mezi okny rytmizují pilastry vyrůstající z profilovaných štukových říms. Východní průčelí do původní zahrady je střízlivější. V interieru je zajímavé centrální osové schodiště s kamennými balustrádami a původní koncept pilastrů s kompozitními hlavicemi. Ostatní vnitřní zařízení je novější. Začlenění Německého domu do zahradního prostoru bylo později narušeno výstavbou Dukelské ulice.
Německý dům byl sídlem místních odborů spolků Turnverein, Deutscher Böhmerwaldbund, Deutscher Kaufmännischer Verein, Politischer Verein, Musikverein a Verein deutscher Arbeiterinnen a později ještě dalších. Vedle kulturních a společenských organizací využívaly dům i některé politické strany, např. Sudetendeutsche Partei, za okupace 1939—1945 i NSDAP.
Po druhé světové válce připadl Německý dům městu a jako Stalinův dům ho do roku 1948 využívaly místní orgány Komunistické strany Československa. V letech 1948—1960 byl užíván vojskem (Dům armády) a 1960 začleněn do Parku kultury a oddechu pod názvem Dům osvěty. Od 1994 je dům majetkem Městských kulturních domů, a. s. Zařízení se specializuje na uvádění folklorních a folkových skupin a klubových pořadů. Tradičně pořádá taneční kurzy a plesy. V letech 2012—2016 zde sídlil hudební klub Highway 61, zaměřený na koncerty bluesových a jazzových interpretů. Součástí budovy je restaurace, 2011—2018 provozovaná jako hudební Café klub Slavie s dramaturgií orientovanou na rock, jazz a soudobou taneční hudbu. V 2011 započala první ze tří plánovaných fází revitalizace objektu.
AUTOŘI:
Mgr. Leoš Nikrmajer
doc. PaedDr. Radko Chodura CSc.
DENKSTEIN, Vladimír. Ullmannův návrh Německého domu v Českých Budějovicích. V Praze: [s.n.], 1939. 8 s., [1] l. obr. příl.
PAVEL, Jakub a ŠAMÁNKOVÁ, Eva. České Budějovice. 2., přeprac. vyd. Praha: Odeon, 1979. 234 s. Památky. Řada Městské památkové rezervace; Sv. 32.
[s. 90.]Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, fond kapitalismu.