Vodní nádrže s trvalým přítokem, určené k praktickým i okrasným účelům.
Prvotní význam městských kašen spočíval ve vytvoření potřebného zásobního objemu pro odběr vody. Zřízení vodovodu 1720—1736 s rozvodem vltavské užitkové vody v dřevěných rourách po vnitřním městě umožnilo výstavbu Samsonovy kašny na náměstí Přemysla Otakara II. a dvou okrasných kašen v zahradách dominikánského konventu a kapucínského konventu u kostela svaté Anny. Dostatečný přívod vody dovoloval napojení jednoduchých kamenných nádrží u biskupské rezidence, před děkanstvím a jinde na vodovodní rozvod. Ovládání přítoku vody do uličních řadů k jednotlivým nádržím bylo umožněno uzavíracími ventily osazenými v šachtách na dřevěném potrubí. Roku 1823 dal krajský hejtman Augustin Longin Josef kníže Lobkowicz (1797—1842) postavit ve východní části Mariánského náměstí drobnou kašnu v podobě antického chrámku nad studnou. V biskupské zahradě se nacházely vodní nádrže s vodotrysky. V období 1862—1864 byly po prodloužení užitkového vodovodu na předměstí zřízeny tři nové kašny. Město jich tak mělo k dispozici celkem 17. Po zřízení městských sadů na místě zrušených hradeb byla 1882 proti budově Besedy českobudějovické osazena kašna s vodotryskem, kterou městu věnoval stavitel Karel Schwarz jako dík za to, že mu byla svěřena zakázka na zřízení městského vodovodu.
Praktické účely kašen postupně přejímaly veřejné výtokové stojany, lidově zvané pumpičky, a požární hydranty městského vodovodu. Po 1890 byly již ve městě montovány domovní vodovodní přípojky, které dále snižovaly význam kašen. V 60. letech 20. století mělo ke zkrášlení Lannovy třídy přispět několik malých fontán s keramickou výzdobou. Neosvědčily se a po roce 2000 byly odstraněny. Stejný osud potkal fontánu, jež byla postavena na místě zmizelého Lobkowiczova pavilonku.
V současné době město kromě Samsonovy kašny vlastní tyto kašny: kašna chlapce se žábou v parku Na Sadech (1882, obnova 2002), kašna volavky v parku Na Sadech (60. léta 20. stol., obnova 2002), kašna v parku na Mariánském náměstí (60. léta 20. stol., obnova 2002), kašna se sochou ležící ženy personifikující řeku Malši na Lidické třídě u pivovaru Samson (1965, autorem plastiky je František Mrázek), kašna letící labutě u Experimentu na křižovatce Mánesovy ulice a Lidické třídy (1965, autorem plastiky je František Mrázek), Hirzova fontána na Lannově třídě u křižovatky s ulicí Na Sadech (2006), Lannova fontána se symbolickými koryty Vltavy a Malše u křižovatky Lannovy třídy a Chelčického ulice (2010), kašna u Domu kultury Vltava (2008), kašna v Háječku u letního kina se sousoším dětí hrajících si s kozlem od Edwina Schopenhauera (1927, obnova 2012), fontána Máj v ulici Antonína Barcala (2015), Vodní hrátky pro děti v parku Čtyři Dvory v ulici Poručíka Vondráška (2015).
Tématicky na kašny navazují novodobá městská pítka: pítko na Piaristickém náměstí u Solnice (2001), pítko Na Sadech u Polikliniky Sever (2002), pítko Na Sadech u budovy pošty (2001), Pítko u kostela svatého Mikuláše (2001), Pítko na Lannově třídě u křižovatky s Jeronýmovou ulicí (2006), pítko Samsonek u křižovatky Lannovy třídy a Chelčického ulice (2010).
AUTOŘI:
Karel Pletzer
Ing. Jiří Lipold
Šturma F. – Koukal J. – Hrnčíř F., 1970: Voda a vodovod v Českých Budějovicích. Sborník k jubileu 250 let trvání vodárny města České Budějovice. ČB.