ryby

Z původních druhů Labského povodí, do kterého patří i vody Českých Budějovic, se jich zde vyskytuje nejméně 26. Nelze vyloučit ani výskyt mihule potoční ze skupiny bezčelistnatců, známé z Borovanského potoka, Bezdrevského potoka, Malše a Stropnice. Vlivem člověka byla rybí fauna obohacena o introdukované druhy jako pstruh duhový, siven americký, síh severní maréna a peleď, amur obecný, ostroretka stěhovavá, střevlička východní, karas stříbřitý, tolstolobik bílý, tolstolobec pestrý, okounek pstruhový a slunečnice pestrá. Čerstvě byl v tůni u Litvínovic objeven japonský karas Ginbuna Carassius langsdorfii. Výskyt ryb v katastru se řídí typem vod; rybníky dosahují 230 ha, Vltava 46 ha, Malše 12 ha, stará ramena řek 10 ha, zatopená štěrkopískoviště 10 ha, stoky a potoky 7 ha, nádrže zvláštního určení (zřejmě bez r.) 40 ha.

Převážnou část vodních ploch tvoří rybníky využívané pro chov hospodářských ryb: kapra, lína, candáta, štiky, amura, síhů, tolstolobika. Z faunistického hlediska bývají rybí obsádky rybníků méně hodnotné, neboť jsou uměle nasazeny za účelem chovu. Význam doprovodných (plevelných) druhů ryb v rybnících s intenzifikací chovu postupně klesá.

Vltava a Malše mají ve městě charakter tzv. cejnového pásma, což je způsobeno nadržením úrovně vody několika jezy. Po uměle vysazovaném a preferovaném kaprovi se významně uplatňují plotice, cejn, jelci a okoun; z hlediska hmotnosti je důležitá zejm. štika a candát. Vodní a teplotní režim v Malši a ve Vltavě je poznamenán nádržemi Římov a Lipno, který způsobuje dominanci jelců, plotic a ouklejí v partiích nad městem. Vltava byla desítky let zatěžována znečištěním z papíren ve Větřní. Začátkem 90. let 20. století byl tento zdroj zátěže odstaven a ichtyofauna zregenerovala.

K cenným lokalitám patří staré říční tůně, doplňující ichtyofaunu lakustrinními rostlinomilnými druhy (štika, lín, perlín, karas). Řadu těchto lokalit ohrožuje pokračující devastace, zejm. zavážení odpadem. To platí také o zatopených štěrkopískovištích, značně ovlivněny jsou i malé toky. Při průzkumu umělých stok města byla 1995 v horní části Mlýnské stoky zjištěna pestrá rybí obsádka (jelci, plotice, lín, okoun, hrouzek, mřenka, ouklej, úhoř, štika; asi 11 kg na 100 m délky toku). Pod výtokem odpadních kanálů pod městskou teplárnou a okolo historického jádra ve stoce ryby prakticky nebyly. Podobná situace byla zjištěna i v Dobrovodském potoce.