Husova třída

Původně jedna z hlavních poštovních cest umožňující spojení mezi Českými Budějovicemi a městy Vodňany, Písek s odbočkou na Plzeň. Obcházela podél venkovního obvodu opevnění města a Dlouhým mostem překračovala Vltavu. Okolí silnice bylo do 18. století využíváno jako louky a zahrady. Na konci století se začala objevovat rozptýlená nízká zástavba, ke které přibyl ještě zájezdní hostinec. Rozsáhlejší stavební činnost začala v pol. 19. století. Souvisela s postupnou demolicí městských hradeb a rozvojem průmyslu, přitahujícím do města více nových obyvatel.

Již v 1. pol. 19. století postavil J. Sandner ve východní části ulice pro podnikatele A. Lannu budovu U Zelené ratolesti, ke které byla přeložena konečná stanice koněspřežní železnice. Roku 1843 zahájil J. Sandner stavbu nových kasáren, tzv. Ferdinandových, na nároží Husovy třídy a Mariánského náměstí. Podílel se rovněž na výstavbě nájemních domů, lemujících severní stranu ulice za kasárnami.

Od 1903—1906, kdy spolek Ludmila nechal postavit objekt dívčího lycea, zaplňovaly prostor na protější straně Husovy třídy postupně několikapodlažní školské a administrativní budovy, realizované pod vlivem historismu a secese. Ve stejném pojetí byla upravena řada starších klasicistních nájemních domů a ulice postupně dostávala vzhled reprezentativní městské třídy, oživené lipovou alejí.

Roku 1933 u Dlouhého mostu v Husově třídě č. 11 postavila firma Bratří Petrášové podle návrhu pražského architekta Josefa Šlégla (1893—1966) funkcionalistickou vilu Miroslava Zátky (1890—1980).

Husova třída byla 1955 prodloužena na vltavské levobřeží a sloučena s Masarykovou třídou. Z původní zástavby, méně reprezentativní, pochází kaple svatého Vojtěcha, založená 1869 (od 1992 pravoslavná), a budova hostince U Slovanské lípy z 1. pol. 19. století.

Význam Husovy třídy jako jedné z hlavních spojnic obou břehů Vltavy vzrostl ve 2. pol. 20. století v souvislosti se vznikem souboru panelových sídlišť na levém břehu Vltavy a výstavbou rozlehlého areálu Výstaviště.