Zeman Jiří

Studoval 1941—1945 na Střední průmyslové škole stavební, 1946 na českém učitelském ústavu v Českých Budějovicích a 1947—1948 na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Malbu studoval soukromě u J. Probošta a T. Pchálka. Pracoval jako důstojník a stavební technik v Československé armádě. Působil jako pedagog na gymnáziu a na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty v Českých Budějovicích. Hlavní inspirací jeho děl jsou vztahy člověka a přírody, mezilidské vztahy a krajina jako symbol kosmu a života. V 60. letech si vytvořil osobitý styl s charakteristickým tvaroslovím na pomezí figurální a abstraktní malby, s technikou využívající materiálovou strukturu barev, písku a tkanin, souznějící s problematikou českého informelu. Tvořil povětšinou v tématických cyklech – Vědomí, Bouře, Obrazy pro sváteční chvíli, Místa pro hry apod. Samostatně vystavoval od 1964 (České Budějovice, Praha, Brno, Švédsko, Švýcarsko), od 1947 se zúčastnil mnoha koletivních výstav doma i v zahraničí se Sdružením jihočeských výtvarníků, od 1964 s krajskou organizací Svazu československých výtvarných umělců. Roku 1964 uspořádali s V. Svobodou několikrát nezvyklou vernisáž, v níž představení obrazů na jevišti doplňovaly balet, hudba a poezie. Svými díly je zastoupen v pražské Národní galerii, v Alšově jihočeské galerii, Jihočeském muzeu aj. Ocenění: Čestné uznání jihočeského Krajského národního výboru (1967), mimořádná cena v Armádní soutěži umělecké tvořivosti (1972), 1. cena v krajské soutěži učitelů výtvarníků (1979).