Třebotovice

Původní název Třebotova Hora připomínal vlastníka nebo lokátora vsi Třebotu a vystihoval její polohu na zalesněném návrší; jméno Třebotovice se začalo používat ve 2. pol. 18. století. Nejstarší zmínka o Třebotovicích je z 1378, kdy patřily ke královskému hradu Hluboká a lišovské rychtě. Při hlubockém panství zůstaly až do 1850. Roku 1592 zde žilo 20 poddaných, vesměs Čechů. V roce 1654 se v Třebotovicích nacházelo 20 usedlostí, z toho však 15 neobydlených. Do čtvrtiny 18. století došlo k plné obnově, 1843 bylo napočítáno 29 domů s 224 obyvateli, 1850 se Třebotovice staly samosprávní obcí, 1900 vykázaly 38 domů a 321 obyvatel, 1930 již 54 domů, ale jen 289 obyvatel (z toho byli 2 Němci). Vlastní ves tvořilo 36 domů s 206 obyvateli, zbytek připadal na Nové Třebotovice. Do 1949 patřily Třebotovice k soudnímu okresu Lišov, od 1963 byly osadou obce Kaliště. V roce 1985 byly přičleněny k Českým Budějovicím, ačkoli s nimi územně nesouvisejí. Roku 1991 žilo v 70 domech 220 obyvatel, 2001 již 262 obyvatel v 89 domech (z toho 15 bylo neobydlených), 2011 dokonce 306 obyvatel ve 106 domech (z toho 15 bylo neobydlených) a 2021 pak 333 obyvatel ve 114 domech (z toho 12 bylo neobydlených).

Třebotovice byly založeny v členitém terénu kolem pramenného úžlabí Dobrovodského potoka, takže neuspořádané skupinky usedlostí podél okraje úžlabiny vytvořily trojúhelník, obklopující nepravidelnou plochu s menšími rybníčky a po obvodu vymezený záhumenní cestou, od níž se do tří stran rozvinula záhumenicová plužina. Čela usedlostí byla orientována do úžlabiny. Třebotovice tak představují pozoruhodnou variantu vrcholně středověké lokační vsi, stojící na rozmezí půdorysů údolních a návesních. Po zničení selských usedlostí za třicetileté války vznikaly na východní straně vsi usedlosti menší, některé velké parcely byly proto rozděleny a jiné naopak zůstaly nezastavěny.

V novodobém vývoji Třebotovic došlo jen k dílčím změnám: byla obestavěna vnější strana severního úseku záhumenní cesty. Několik domů vyrostlo také dole v úžlabině. Severozápadní konec návsi byl nejdůležitějším bodem vsi, což se projevilo stavbou novorománské kapličky a přízemní historizující školy. Východně od jižního konce vsi vyrostl v období socialismu areál zemědělské velkovýroby. V 2. pol. 20. století vznikl severně od Třebotovic (u křižovatky) vojenský areál, pro jehož potřeby byly při severozápadním okraji vsi postaveny dva menší bytové domy. Přestože se půdorysná struktura vsi včetně trojice rybníků dochovala, nepředstavují Třebotovice památkově významný vesnický celek. Většina usedlostí byla necitlivě přestavěna. Také dno prolákliny bylo porušeno vybudováním novějších rodinných domků. Severozápadně od vsi při silnici ze Zalin do Dobré Vody u Českých Budějovic se nachází Izolovaná část Nové Třebotovice v místě, odkud silnice prudce klesá k Dobré Vodě. Zástavba má charakter krátké dvouřadé ulicovky, architektonicky není výrazná, jednotlivé rodinné domy pocházejí z 20. století. Nové Třebotovice se nikdy nerozlišovaly jako osada ani jako místní část.

Kromě kapličky a školy je památkově významná velká zděná usedlost čp. 2422 s branou a usedlost čp. 2427 s klenutou branou v jižním sousedství domku. Obě stojí na západní straně vsi.