Maňák Jiří

Roku 1932 absolvoval kurs bezmotorového létání a 1937—1938 studoval na letecké akademii v Hranicích. Po okupaci Československa 1939 odešel do Velké Británie, kde se účastnil letecké války, od 1. 5. 1943 jako velitel 198. stíhací perutě RAF (Royal Air Force). Dne 28. 8. 1943 byl nad holandským pobřežím sestřelen a zbytek druhé světové války strávil v zajateckém táboře v Zaháni u Zhořelce. Do Československa se vrátil 24. 8. 1945. Do Českých Budějovic přiletěl s 312. stíhací perutí 22. 9. 1945.

V letech 1945—1950 působil jako vojenský zkušební pilot výzkumného ústavu v Praze Letňanech. Během letecké kariéry nalétal 8 500 hodin. Roku 1950 byl na základě vykonstruovaného obvinění zatčen, v červnu 1951 propuštěn, ale byl mu vysloven zákaz letecké činnosti. Pracoval pak jako pomocný dělník na Státním statku Hluboká nad Vltavou. Od 1965 byl pilotem vnitrostátních a od 1968 i mezinárodních linek Československých aerolinií. V době tzv. normalizace sám 1971 odešel do důchodu. Po listopadu roku 1989 byl rehabilitován a povýšen na plukovníka.

Byl nositelem Řádu M. R. Štefánika (1992), Československého válečného kříže 1939—1945, vyznamenání Za chrabrost a Za zásluhy 1. stupně, anglického Leteckého válečného kříže D. F. C., Anglické hvězdy 1939—1945, Anglické hvězdy evropských leteckých posádek, francouzského Válečného kříže, sovětské medaile Za vítězství a Řádu Rudé hvězdy.