Výběr, úprava a půdorysné zaměření místa určeného pro vysazení nového města pověřeným lokátorem; uvedení osadníků a jejich zakoupení.
lokace města
Založení královských Budějovic bylo součástí upevňování panovnických pozic na českém jihu v době krále Přemysla Otakara II. Jihočeská oblast nabyla pro panovníka zvláštní důležitosti proto, že tudy procházely cesty směřující do Rakous, připojených k Otakarově říši. Aktu založení královských Budějovic, jehož realizací byl pověřen zvíkovský purkrabí Hirzo, předcházelo budování dalších panovnických opor ležících v blízkosti plánovaného města: cisterciáckého opatství ve Zlaté Koruně a získání hradu Hluboká nad Vltavou. Pro z. m. bylo zvoleno místo ležící vedle starší osady Čéče z Budivojovic, vzniklé patrně na počátku 13. století na vltavském brodu, pro kterou se po založení královského města vžilo pojmenování Staré Město.
Podle rukopisu Václava Březana (před 1580—1618) z 1616 už roku 1263 pan Hirzo neb Hyrš, rytíř, purkrabě na Zvíkově, za Přemysla, krále toho jména druhého, rozkázáním krále pána svého v Budějovicích, nebyvši ještě město, nežli městečko neohražené, klášter vyměřoval. Tuto zprávu pozdního původu doplňuje a dílem i potvrzuje listina zvíkovského purkrabího Hirza, známá z opisu ze 16. století. Byla vyhotovena 10. 3. 1265. Podle ní předal Hirzo ve jménu svého pána, českého krále, dominikánům pozemek pro postavení kláštera. Hirzo také určil dominikánům louku na ostrově řeky Vltavy naproti klášteru pro zřízení zahrady. Lze předpokládat, že tehdy již byl celý areál města vytyčen. Dne 11. 3. 1265 panovník nově zakládané město navštívil a v něm nebo jeho bezprostřední blízkosti vydal listinu pro klášter v Melku (Rakousko).
Dispozice Českých Budějovic byla ovládána pevným a logickým řádem a mezi početnými městskými fundacemi Přemysla Otakara II. patřila k těm nejvyspělejším. Základnímu půdorysnému uspořádání, které město ve 13. století dostalo, byl podřízen jeho další urbanistický vývoj.
AUTOR:
prof. PhDr. Jiří Kuthan Dr.Sc., Dr.h.c.
ČECHURA, Jaroslav. Počátky královského města Českých Budějovic. In: Jihočeský sborník historický. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 1984, sv. 53. ISSN 0323-004X.
ČECHURA, Jaroslav. Historická analýza údajů ke stavební činnosti v bývalém dominikánském kostele v Č. Budějovicích. Památková péče 11.1986
KÖPL, Karel. Urkundenbuch der Stadt Budweis in Böhmen. I. Band. 1251-1391. Prag : Karl Köpl, 1901. 296 s., [2] s. obr. příl. Städte- und Urkundenbücher aus Böhmen; Bd. IV.
KUTHAN, Jiří. Gotická architektura v jižních Čechách: zakladatelské dílo Přemysla Otakara II. Vyd. 1. V Praze : Academia, 1975. 221 s., [64] s. České Budějovice. fot.
[s. 158—180.]KUTHAN, Jiří. Česká architektura v době posledních Přemyslovců: města - hrady - kláštery - kostely. Vyd. 1. Vimperk : Tina, 1994. 582 s., [14] s. fot. příl. ISBN 80-85618-14-1.
[s. 90—98.]PAVEL, Jakub a ŠAMÁNKOVÁ, Eva. České Budějovice. 2., přeprac. vyd. Praha: Odeon, 1979. 234 s. Památky. Řada Městské památkové rezervace; Sv. 32.
[s. 12—19.]KOVÁŘ, Daniel. Fundatio civitatis: zrození královského města Českých Budějovic. Vydání první. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2015. 158 stran. ISBN 978-80-86829-98-2.