malíř a štafír
Syn malíře ve Slaném, poddaný prunéřovského panství, v jižních Čechách zahájil působení freskovou výzdobou škapulířové kaple kláštera v Borovanech 1747. V dalších letech se usadil v Třeboni, 1752 byl propuštěn z poddanství a pracoval na schwarzenberských panstvích, 1755—1757 provedl výzdobu pavilonu Bellarie v Českém Krumlově, zámku Červený dvůr a Kvítkova dvora. Na konci 1759 nebo začátku 1760 se usadil v Českých Budějovicích. V roce 1760 pozlatil oltář svatého Jana Nepomuckého v kostele svatého Mikuláše, 1763 provedl figurální i ornamentální výzdobu interiéru špitálního kostelíka Nejsvětější Trojice, 1769 namaloval obraz růžencového oltáře v kostele Obětování Panny Marie kláštera dominikánů, 1773 obraz svaté Anny nad oltářem v severní boční kapli kostela kapucínského konventu a 1780 oltářní obraz téže světice v dominikánském konventu. Přijímal také drobnější práce, někdy i řemeslné povahy. Roku 1774 vytvořil kresebnou předlohu grafiky zachycující ideální pohled na areál dominikánského konventu z ptačí perspektivy. Umělecká činnost umožnila F. J. Prokyšovi stát se majitelem domu č. 35 na jižní straně náměstí Přemysla Otakara II., v němž 1791 zemřel.
AUTOR:
Karel Pletzer
MATOUŠ, F. František J. Prokyš, barokní malíř jihočeský. Ročenka Kruhu pro pěstování dějin umění 1937—1938. Výbor kruhu pro pěstování dějin umění, 1939.
RAJDLOVÁ, Lenka. Pozdně barokní obnova kostela Nejsvětější Trojice v Českých Budějovicích a její autoři – malíř František Jakub Prokyš a sochař Leopold Hueber. In: Jihočeský sborník historický. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 2013, roč. 82. ISBN 978-80-87311-40-0.
[s. 125—140.]