městský národní výbor

Po celé období své existence sídlil na historické radnici. Zvolení zástupci jednotlivých ilegálních skupin politických stran, vznikajících v dubnu 1945, vytvořili 5. 5. 1945 Krajový národní výbor (označovaný i jako Revoluční národní výbor), který téhož dne převzal správu města a okresu; měl 33 členů, 4 členy předsednictva, 2 místopředsedy a v jeho čele stál předseda R. Bureš. Veřejnou správu vykonávalo 10 specializovaných referátů. Krajový národní výbor ukončil činnost 22. 5. 1945, kdy vznikl Místní národní výbor v Českých Budějovicích s paritním zastoupením politických stran. Jeho působnost se vztahovala již jen na samotné město. Po červnových volbách 1946 v něm zasedlo 15 národních socialistů, 12 zástupců komunistické strany, 10 členů lidové strany a 5 sociálních demokratů; z tohoto poměru bylo odvozeno složení desetičlenné rady. Na agendě místního národního výboru se od 1946 podílelo kromě předsednictva 13 referátů, pro které později převážilo označení odbory, a 8 komisí; tato struktura zůstala v podstatě zachována po zbývající období existence městského národního výboru, přičemž se počet i kompetence jednotlivých referátů (odborů) a komisí měnily. Od roku 1948 převládl ve správě města vliv komunistické strany. S platností od 1. 7. 1949 byl namísto místního národního výboru zřízen Jednotný národní výbor v Českých Budějovicích, který slučoval kompetence městského národního výboru a okresního národního výboru. Jeho působnost se vztahovala nejen na město, nýbrž na celý okres. Jednotný národní výbor působil do května 1954, kdy jej nahradil Městský národní výbor v Českých Budějovicích, spravující opět jen územní obvod města. Nadřízenou instanci pro městský národní výbor představoval Krajský národní výbor v Českých Budějovicích. Městský národní výbor řídil činnost devíti obvodních národních výborů, existujících v Českých Budějovicích 1954—1958, později občanských výborů, sídlištních rad a dalších orgánů místní samosprávy.

Zastupitelský sbor, plénum městského národního výboru, se skládal z poslanců volených na 5 let. Jejich počet stoupal úměrně k nárůstu obyvatel města; v 60. letech ho tvořilo 90, v 80. letech již 100 poslanců, kteří se scházeli na plenárních zasedáních. Jedenkrát ročně probíhaly společné schůze městského národního výboru s Městským výborem Národní fronty, jejichž náplní bylo projednávání socialistických závazků, plánů a rozpočtů. Z řad pléna byla volena rada městského národního výboru, v čele městského národního výboru stál předseda; vymezení jeho pravomocí navazovalo na tradice starostenského úřadu z let 1919—1939.

Délkou funkčního období nebo významem pro město vynikli mezi předsedy výboru středoškolský profesor František Mládek (1907—2003), Bedřich Drajer (1907—1982) a Miloslav Vacek (* 1929). Posledním předsedou městského národního výboru, zároveň prvním nekomunistickým od 1948, se stal roku 1989 Mojmír Prokop (* 1928).

Běžný chod výboru zajišťoval úřednický aparát, který působil zároveň jako městský orgán státní správy. Městský národní výbor byl zřizovatelem několika podniků a organizací, k nimž patřil Stavební podnik města, Dopravní podnik města, Technické služby města, Bytový podnik města, Správa tělovýchovných a rekreačních zařízení a Park kultury a oddechu.

Po komunálních volbách v prosinci 1990 městský národní výbor zanikl a jeho kompetence přešly plynule na městské zastupitelstvo a Úřad města Českých Budějovic.