desková malba

Pravděpodobně nejstarší dochovanou deskovou malbou v Českých Budějovicích je Madona z kostela Nejsvětější Trojice v Českých Budějovicích (kolem 1410, Alšova jihočeská galerie). Původní umístění obrazu je nejisté, protože až 1811 byl darován českobudějovickým barvířem J. Pechtlem špitálnímu kostelu Nejsvětější Trojice v Českých Budějovicích. Jde o věrnou kopii Madony roudnického typu (nejstarším dochovaným obrazem tohoto typu je Madona Roudnická od Mistra třeboňského oltáře, po 1380, Národní galerie v Praze). Na rozdíl od roudnického obrazu má budějovická deska malovaný rám. Panna Maria je oděna do spodního modrozeleného šatu, přes nějž má oblečený modrozelený plášť s červenou podšívkou, nad prsy sepnutý agrafou. Na hlavě jí spočívá královská koruna, symbol královny nebes. Její pohled směřuje k Jezulátku, jehož nahota, kontrastující s nebeskou modří Mariina pláště, poukazuje na chudobu Krále králů. Svatozář i okraje desky jsou zdobeny puncováním. Pozadí obrazu i rámu pokrývá plátkové zlato. Na rámu obrazu jsou namalovány na horní liště odleva doprava postavy svatého Jakuba ml., svatého Pavla, svatého Vojtěcha a Pěti svatých Bratří, svatého Petra, svatého Filipa; na spodním rámu postavy svaté Barbory a svaté Kateřiny, polopostavy svaté Apolény, svaté Doroty a svaté Voršily. Na levé svislé liště je postava svatého Václava, na pravé pak svatého Víta. Ikonografický program desky souvisí s textem litanie, v níž je Panna Maria vzývána jako královna panen a královna apoštolů. Zadní stranu desky zdobí mramorování, což prozrazuje, že byla určena pro vnímání i z druhé strany.

O existenci dalších středověkých obrazů se dozvídáme v pramenech. Roku 1382 je v odpustkové bule arcibiskupa Jana z Jenštejna (asi 1350—1400) připomínán milostný obraz (socha) Bolestné Panny Marie. Obraz Panny Marie Budějovické přinesl údajně 1410 z horní Itálie do Českých Budějovic kupec Václav a daroval ho dominikánskému konventu.

Pro kapli svatého Felixe a Adaukta (zvanou také Ecclesia Bohemorum) v přízemí později vystavěné věže dominikánského konventu v Českých Budějovicích byla zřejmě určena oboustranně malovaná relikviářová deska svatého Felixe a Adaukta (před 1450, Alšova jihočeská galerie). Jsou na ní vyobrazeni svatý Felix a svatý Adaukt, římští mučedníci z doby císaře Diokletiana (asi 243 – asi 316), pohřbení v Commodiliných katakombách. Svatý Felix, označený na nápisové pásce držené andělem jako presbyter (Sanctus Felix presbr martir cristi), je v kněžském rouše, na hlavě má tonzuru, v ruce drží meč a palmetu. Svatý Adaukt je oblečen do dlouhého roucha, mečem v ruce označuje anděla s nápisovou páskou (Sanctus Ad/auctus martir cristi). Mezi světci je umístěn kruhový relikviář s jejich domnělými ostatky, relikviemi svatého Kříže a svatého Petra, jak potvrzují tři nápisové pásky (De ligno dni; s. Felicis et Adaukti m; s. Petri appli). Výtvarná forma obrazu prozrazuje smysl pro tradici a tendenci k dezintegraci krásného stylu. Na druhé straně desky je znázorněn Bolestný Kristus s nástroji umučení, který patřil k významným devotním motivům. Rám zdobí stylizované květy.

Madona z dominikánského konventu v Českých Budějovicích (po 1510, Alšova jihočeská galerie) je podobně jako starší Madona Svatotrojická kopií Madony roudnického typu. Má však viditelné odlišnosti: např. Kristus oděný do roušky, svatozáře Krista a Panny Marie jsou vyryty do zlaceného pozadí, nimbus Panny Marie přidržuje dvojice andělů, provedených stejnou technikou jako svatozáře. Na rámu obrazu jsou scény ze života Krista a Panny Marie: Zvěstování, Navštívení, Narození, Klanění Tří králů, Zmrtvýchvstání Krista, Smrt Panny Marie, Nanebevzetí Panny Marie, Korunování Panny Marie. Rám zdobí vegetabilní motiv, jenž má obdobu na roudnické desce s Madonou z 1513. Zadní stranu obrazu zdobí mramorování. Svým výtvarným charakterem se deska hlásí k okruhu děl vytvořených monogramistou BD. Tento anonym se pokusil o syntézu české tradice a nových podnětů z Podunají.

Sběratelsky je s Českými Budějovicemi spojováno několik středověkých desek. Roku 1893 Adolf Rodler (1843—1912) daroval jím založenému Diecéznímu muzeu obraz Adorace Krista zvané Českobudějovická (kolem 1420, Alšova jihočeská galerie), pocházející pravděpodobně ze zlatokorunského kláštera. Jde o oboustranně malovanou desku s námětem Krista na hoře Olivetské. V roce 1876 byla z Kuklova zakoupena pro Městské muzeum v Českých Budějovicích deska s Navštívením Panny Marie (po 1430, Alšova jihočeská galerie), na odvrácené straně s námětem Noli me tangere.

Z Budějovicka, možná z Budějovic samých, pochází tzv. Assumpta Lannova (kolem 1450, Národní galerie v Praze) a Madona Lannova (kolem 1450, Národní galerie v Praze), desky zakoupené v Českých Budějovicích ze sbírky F. Stulíka A. Lannou ml. a 1883 darované Obrazárně Společnosti vlasteneckých přátel umění v Praze (Národní galerie v Praze). Až 1922 zakoupilo Městské muzeum v Českých Budějovicích ve Čtyřech Dvorech deskový obraz tzv. Schimetschkovy Madony (kolem 1450, Alšova jihočeská galerie), pocházející podle tradice z Třeboně. Na rámu obrazu jsou zobrazeni andělé s páskami s textem hymnu Regina coeli Paetare. Pro muzejní sbírky byl 1909 zakoupen oboustranně malovaný svatý biskup z Mladého u Českých Budějovic (kolem 1480, Alšova jihočeská galerie). Roku 1914 byla Městským muzeem v Českých Budějovicích zakoupena ze soukromého majetku v Suchém Vrbném oboustranně malovaná deska se svatým Jakubem Větším a svatým biskupem, svatým Vojtěchem či svatým Wolfgangem. Podle tradice pochází z farního kostela Nejsvětější Trojice v Libníči u Českých Budějovic. Její výtvarná podoba prozrazuje, že byla namalována v letech 1470—1480.