ZAVŘÍT MENU

výtvarné umění 2. poloviny 20. století a počátku 21. století

Vývoj výtvarné umělecké tvorby po druhé světové válce.

V prvních 5 letech po osvobození republiky organizovalo a určovalo hledisko výtvarné práce v regionu Sdružení jihočeských výtvarníků. Činnost tohoto spolku ukončil rok 1950, kdy nastala reorganizace kulturního života a ustavení uměleckých svazů. Bylo vytvořeno Krajské středisko Svazu československých výtvarných umělců, které bylo organizačně spjato s pražským centrem. Doba činnosti této organizace znamenala zmrazení progresivních aktivit a posunula výtvarné umění do hlubokého průměru. Znovu se hodnotily problémy realismu a lidovosti, v plné míře se uplatňoval tzv. socialistický realismus, názorně doložený např. celostátní akcí Povltaví, kdy výtvarní umělci zachycovali výstavbu vodních děl na Vltavě, která změnila do značné míry tvářnost krajiny.

Určité oživení přinesla 60. léta. V roce 1962 se v Českých Budějovicích představila skupina výtvarníků pod názvem KolektivMiloslav Cicvárek (1927—2007), Jan Cihla (*1929), F. Dvořák, A. Hloušek, L. Konopka, M. Nováček, František Peterka (*1920), J. Tichý, K. Valter. Usilovali o manifestaci své tvorby v nezávislosti na dogmatech oficiální umělecké doktríny. Společné výstavy měli ještě 1964, 1966, 1970. Jako protipól těmto snahám vznikla 1964 skupina Jih. Sedmdesátá léta byla i v jižních Čechách dobou tzv. normalizace, která nastala po určitém náznaku progresivnějších snah v předchozím období. Snaha po oživení výtvarné scény se objevila v závěru 70. let, kdy byla zorganizována řada výstav mladých jihočeských autorů. První výstava se uskutečnila 1979 v Českých Budějovicích pod názvem Mladí jihočeští výtvarní umělci. Představili se zde např. Josef Geršl (*1952), M. Konrád, Roman Kubička (*1948), Miroslav Páral (*1955), E. Prokopcová, J. Ptáček, Jiří Řeřicha (*1951). Autory nespojoval konkrétní výtvarný program, spíše generační spřízněnost. V ústraní rozvíjel experimentátorství 60. let Josef Bruckmüller (*1946).

Rok 1989 přinesl oživení i v jihočeském regionu. Po 17. 11. 1989 byla na podporu demokratických přeměn založena skupina Kruh 89. V roce 1990 bylo Krajské středisko Svazu československých výtvarných umělců rozpuštěno a nově vznikla Asociace jihočeských výtvarných umělců (prvním jejím předsedou byl zvolen R. Postl). Poprvé se představila v květnu 1990 výběrovou výstavou svých členů. Z dalších významnějších akcí Asociace stojí za zmínku výstavy Proměny I (1990), Proměny II (1991), Jihočeši v Bretani (1992), Asociace jihočeských výtvarníků (1993). V roce 1991 vznikla v Českých Budějovicích skupina En Face 91, kterou tvoří 7 umělců působících na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Jihočeské univerzityKarel Hyliš (*1928), Petr Hyliš (*1956), Matouš Vondrák (*1943), Roman Kubička (*1948), Jiří Stejskal (*1932), Ludvík Vacek (*1951) a Josef Lorenc (*1958). Období 90. let přineslo větší aktivitu mladších výtvarných umělců, reagujících na postmoderní a minimalistické směry umění konce 20. století: Michal Škoda (*1962), Petr Sládek (*1961), Petr Písařík (*1968). Tato tvorba přináší míšení stylů, žánrů, ikonografie. Významnou aktivitu sehrává v tomto případě výstavní program Domu umění v Českých Budějovicích, který 1995 přešel do majetku města České Budějovice.

Od 1997 přádá Asociace jihočeských výtvarníků každoroční mezinárodní přehlídky soudobého výtvarného umění Intersalon

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

Alšova jihočeská galerie    |   galerie