Sandner Josef

Studoval patrně na pražské polytechnické škole, do Českých Budějovic přišel 1828 a stal se městským stavitelem. Jeho prvním větším úkolem byla rozsáhlá přestavba zájezdního hostince U Zelené ratolesti v Husově třídě č. 5. Nově provedené hlavní průčelí jednoposchoďové budovy charakterizuje smysl J. Sandnera pro plasticitu forem vrcholného klasicismu.

Asi 1832 koupil trojkřídlý jednoposchoďový dům v České ulici č. 28 s gotickou hlavní budovou a podloubím, jehož užší levý oblouk byl zalomen. Dům radikálně přestavěl, ale bez vyšších architektonických nároků. Ze staršího stavu zbyly části obvodového zdiva, průčelí bylo vyzdviženo zcela nově s dvojicí stejně širokých stlačených oblouků loubí. Dům byl zvýšen na dvojposchoďový. Druhé patro bylo později odstraněno a fasáda zničena. Za zmínku stojí novostavba patrového pravého dvorního křídla domu v Kněžské ulici č. 41 z 1833. V roce 1834 následovala novostavba skromného patrového domu v Hradební ulici č. 43 s dochovanou jednoposchoďovou fasádou. Na podzim 1834 se J. Sandner vydal na studijní cestu do Mnichova.

Roku 1835 upravoval J. Sandner v Kněžské ulici č. 7 zadní budovu hotelu Zvon, která 1886 ustoupila novostavbě. Průčelí zaniklého stavení v přízemí s podloubím a trojúhelnými frontony nad okny 1. patra bylo vytvořeno v jednoduchém klasicistním slohu. Novostavbu dvojposchoďového domu vybudoval 1836 na nároží České a Piaristické ulice (Česká ulice č. 47), na místě spáleniště dvou jednoposchoďových domů, které koupil. Dvojkřídlou budovou prochází valeně zaklenutý průjezd uprostřed dlouhého průčelí obráceného do Piaristické ulice. Místnosti předního traktu mají valené klenby s pětibokými výsečemi, v západním křídle při dvoře stoupá pilířové schodiště. Parter pokrývá plochá bosáž, nad kordonovou římsou se členění omezuje jen na rámování oken. Okna 1. poschodí mají rovné nadokenní římsy, nesené protáhlými volutovými krakorci, hlavní římsu obohacuje zubořez. Sandnerova první rozsáhlejší novostavba obytného domu svou dispozicí již předznamenávala nájemní domy, stavěné v následujících desetiletích. Celkové pojetí průčelí se svou úsporností blížilo kasárenskému stylu pozdního klasicismu.

Jednoposchoďový dům na hloubkové gotické parcele v České ulici č. 11 postavil 1838. Téhož roku zbudoval křídlo zajímavého renesančního domu v Hradební ulici č. 9. Plán novostavby, navržený týmž stavitelem asi 1843, se neuskutečnil. V. Denkstein také připomíná Sandnerův projekt přestavby tzv. starého pivovaru v ulici Dr. Stejskala, realizované 1838—1839, na jehož průčelí byl uplatněn vysoký řád pilastrů. Objekt již zanikl, stál na místě domu č. 14.

Novostavba dvojposchoďového domu v České ulici č. 18 z 1839 se přizpůsobila hloubkové úzké parcele. Dům byl navržen jako jednopatrový.

Mohutný kupecký a současně nájemní dvojpatrový dům na nároží ulice Dr. Stejskala č. 11 a Široké ulice J. Sandner vystavěl 1840 pro sebe. Nároží reprezentuje dvouposchoďový blok na čtveřici arkádových oblouků s půlkruhovými archivoltami. V postranním (jižním) průčelí je blok vymezen krajním rizalitem s jedním obloukem, který se na opačné straně devítiosé fronty opakuje. Přízemí mezi rizality je na kamenném soklu jemně bosované a ukončené římsou, na které spočívají široké pilastry prvního patra. Celá stavba vrcholí mohutnou korunní římsou. Okenní rámy jsou postaveny na parapetních římsách mezi pilastry, nadokenní římsy jsou vloženy těsně pod architráv průběžných říms. Obdobně je průčelní blok vyjádřen v boční frontě na budově Mariánských kasáren. Interiér vstupní chodby, jejíž klenba je členěna kazetami, ústí na schodiště nesené neobvyklými oválnými pilíři. Toto skutečně velkoprostorové řešení, v pozdním klasicismu neobvyklé, přináší do měšťanského prostředí palácovou atmosféru. Ani soudobá pražská měšťanská architektura neobsahuje žádný objekt, který by bylo možné srovnat s řešením charakterizovaným J. Sandnerem.

V roce 1842 postavil J. Sandner dvojposchoďový dům č. 15 v ulici U Černé věže na parcelách dvou spojených domů pro A. Lannu. Na pozdněklasicistním průčelí uplatnil v poschodích vysoký řád pilastrů. Průchod má valenou klenbu, členěnou kazetami. Vpravo přiléhá schodiště do pater s dvojicí válcových toskánských sloupů, s pozoruhodným litým zábradlím. Nádvorní pavlač nesou profilované kamenné krakorce.

Nejrozsáhlejším stavebním podnikem J. Sandnera byly Mariánské kasárny před Pražskou branou na Pražském předměstí z 1843 (Pražská třída č. 1). Umělecký důraz na průčelích akcentují pilastry vysokého řádu, které se soustředěně uplatňují uprostřed hlavního průčelí, kde vyrůstají od úrovně terénu. V patě střechy je trojúhelný štít. Na Mariánském náměstí vzniklo i další architektonické dílo J. Sandnera, dům U Červeného raka (ústav hluchoněmých v Riegrově ulici č. 1) postavený 1846 po předchozích změnách původního plánu. Objekt byl později značně transformován, původně však nesl všechny znaky monumentálně koncipované obytné budovy.

V roce 1852 zbudoval základy lednicového sklepa a Měštanského pivovaru na Lineckém předměstí. Přisuzuje se mu též stavba Eggertovy vily č. 27 v ulici Na Sadech, postavené 1859. Celkový půvabný vzhled přízemní budovy s půdním patrem je pozdněklasicistní.

Nejvýznamnější stavbou J. Sandnera je vodňanský kostel svatého Jana Křtitele z 1848, který dokládá šíři jeho schopností.

Tvorba J. Sandnera patří do závěrečného období klasicistního architektonického vývoje v Českých Budějovicích. Jeho první stavby charakterizují dosud prosté vrcholné klasicistní formy, od sklonku 30. let však převládl pozdní klasicismus, na fasádách spíše strohého projevu. Architektonické těžiště pozdních staveb J. Sandnera spočívalo v dispozici a celkovém uspořádání interiéru s poutavými prostory sloupových schodišť.