mosty

V Českých Budějovicích se nachází asi 70 mostů, můstků a lávek. Pro středověké město, obklopené po celém vnějším obvodu vodními toky, představovaly mosty nezbytný komunikační prvek a stály před každou ze tří městských bran. Protože poslední část mostovky před branou byla zřízena jako padací, staly se mosty také součástí opevňovacího systému. Jejich konstrukce, z podstatné části dřevěná, musela být pravidelně udržována a po nějaké době kompletně obnovována. Kratší mosty, které překlenuly Mlýnskou stoku, vedly k Pražské bráně v ose Krajinské třídy a ke Svinenské bráně na konci ulice Karla IV., zatímco před Rožnovskou branou se nacházel delší Zlatý most přes široké koryto Malše. Všechny tři jmenované mosty byly součástí důležitých výpadových komunikací. Pravděpodobně brzy po založení města vznikl nedaleko staršího vltavského brodu Dlouhý most, který spojil České Budějovice s územím na západním břehu Vltavy. Výše proti proudu Vltavy, poblíž Hardtmuthovy továrny, byl postaven komunikačně méně důležitý Litvínovický most, po němž vedla cesta k vesnicím jihozápadně od města; skládal se ze dvou částí, neboť řeka se zde větvila na dvě ramena. Roku 1335 povolil král Jan Lucemburský (1296—1346) městu Českým Budějovicím, aby k opravě mostů užívalo výtěžků z vybíraného mýta. Později bylo při východním a severovýchodním obvodu městského jádra zřízeno několik malých dřevěných můstků, které vedly přes Mlýnskou stoku k vnějšímu okruhu opevnění města. Několik dalších mostů bylo zřízeno při stavbě koněspřežní železnice. Především vznikl 1827 Železný most přes Malši a na něj navazující dřevěný most o délce 420 m, který překonával dno vysušeného Krumlovského rybníka v ose stávající ulice F. A. Gerstnera a byl 1838 nahrazen náspem. Po prodloužení trati k Lannovým skladům U Zelené ratolesti byl 1832 postaven můstek pro koněspřežku přes Mlýnskou stoku na konci České ulice. Roku 1842 vznikl most přes Vltavu v Rožnově. V souvislosti s postupnou demolicí městských hradeb byly původně slepé ulice v centru města od 2. čtvrtiny 19. století komunikačně propojovány s prostorem předměstí, což si vyžádalo zřízení několika nových můstků přes Mlýnskou stoku; před 1850 vznikl můstek na konci ulice U Černé věže, v 80. a 90. letech 19. století potom na konci České ulice, Plachého ulice, Kněžské ulice a Kanovnické ulice. Ve 20. století došlo k přestavbě většiny těchto můstků na železobetonové. Narůstající dopravní ruch a značné poškození dřevěných mostních staveb vedlo v poslední čtvrtině 19. století k jejich postupnému nahrazení železnými konstrukcemi: 1879—1880 byl přestavěn Dlouhý most, 1881 Zlatý most, 1889 Železný most a 1893 Litvínovický most; v této době vznikl také železný most přes Malši u Mladého.

Ve 2. pol. 19. století se jako nový druh mostních staveb uplatnily mosty železniční, z nichž několik vzniklo při budování českobudějovického železničního uzlu. Za Voříškovým dvorem byl 1867—1868 na plzeňské trati postaven přes Vltavu most, jehož novou konstrukci dodala 1879 kladenská železárna; tento 83 m dlouhý most musel být po povodních 1888 a 1890 opravován a doplněn druhým, kratším most, který by při zvýšení hladiny usnadňoval odtok vody. Na linecké trati vznikl 1870 poblíž Malého jezu dřevěný most přes Malši, později přestavěný na železný. Pro urychlení komunikačního spojení mezi středem města, městskou plynárnou a Suchým Vrbným byl 1885 zřízen 380 m dlouhý železný most. Začínal v místech autobusového nádraží, vedl nad nádražním kolejištěm a končil v Plynárenské ulici. Před zahájením stavby nového nádraží byl 1905 stržen a nahrazen 1907—1908 železnou lávkou, která má délku 99 m a představuje významnou komunikační spojnici s Pětidomím a Suchým Vrbným. Z konce 19. století pocházel kamenný klenutý most překonávající zářez železniční trati u hřbitova v Mladém, zbořený 2007.

Během rozsáhlé přestavby nádraží a zřizování náspu podél Nádražní třídy 1905—1907 vznikl železniční viadukt přes Rudolfovskou třídu, dva menší viadukty na konci Skuherského ulice a v Pekárenské ulici, železný most nad křížením s plzeňskou tratí, 2 souběžné železné mosty a klenutý kamenný můstek přes Dobrovodský potok. V 1. pol. 20. století proběhla úprava několika českobudějovických mostů: 1915 výměna konstrukce Zlatého mostu, 1930—1932 Dlouhého mostu. Roku 1923 byla postavena prozatímní Svobodova lávka přes Malši mezi ulicí Matice školské a ulicí Marie Vydrové na místě, kde se počítalo se zřízením silničního mostu I. třídy. V letech 1953—1954 byl postaven železobetonový Krumlovský most s jedním obloukem o rozpětí 35 m, který se stal součástí nové výpadové komunikace na Český Krumlov a odlehčil dopravně přetíženému Zlatému mostu. Do 1990 nesl název most Jiřího Dimitrova. Několik desítek metrů proti proudu Vltavy nad Litvínovickým mostem došlo 1958 ke stavbě nového železobetonového mostu a jeho pojmenování na most Pionýrů (od 1990 opět Litvínovický). Roku 1958 vznikl železniční viadukt nad Pražskou třídou za areálem Budějovického Budvaru. Na místě staršího mostu z doby po druhé světové válce byl 1960—1961 postaven železobetonový most Kosmonautů, který propojil obě části Mánesovy ulice. Nový železniční most přes Vltavu vznikl v souvislosti s přeložením plzeňské trati 1968 poblíž Bavorovic, přičemž starý most za Voříškovým dvorem byl odstraněn. Přibližně v jeho místech byl 1982—1984 zbudován most Internacionálního přátelství, který se stal součástí dopravního okruhu a 1990 došlo k jeho přejmenování na Nový most. Nedaleko Voříškova dvora vznikla 1989 lávka pro pěší a cyklisty. V letech 1989—1991 proběhla výměna konstrukce Železného mostu, 1996 úprava mostu Kosmonautů a 1998 výstavba nového Dlouhého mostu. Na přelomu 2001 a 2002 vznikla Dlouhá lávka přes Vltavu, která propojila Sokolský ostrov s Dlouhou loukou, a 2003 byl na místě povodní stržené Svobodovy lávky přes Malši postaven Modrý most.