knihkupectví

Podle mylně interpretovaných starších pramenů byl spojován v Českých Budějovicích s osobou Theobalda Fegera, vydavatele Uherské kroniky z 1490. Počátky českobudějovického k. ve skutečnosti sahají do 1789, kdy městská rada udělila Janu Josefu Diesbachovi koncesi k zřízení tiskárny, k. a čítárny zvané Lesecabinet. Do té doby se dala kniha koupit na jarmarku či dovézt ze skladu knih v Jindřichově Hradci při tamní knihtiskárně. Roku 1811 získal koncesi jako nový majitel Diesbachovy firmy Johann Franz Zdarssa. Jeho k. si 1843 na 12 let pronajal L. E. Hansen a po vypršení nájemní smlouvy si 1855 zřídil na náměstí Přemysla Otakara II. vlastní závod; 90 let zde prodával německý i český sortiment. Ještě počátkem 2. pol. 19. století neexistoval ve městě samostatný český knihkupec. Teprve 1867 založil k. Laurenz Stropek (1841—1879), který vydával i náboženské učebnice, 1873 pak Jan K. Procházka (* 1843), jehož firma zanikla po třech letech. Původně táborský knihkupec Arnošt Pešl, úředně též Pöschl, získal 1888 koncesi pro České Budějovice a táborský závod si ponechal jako filiálku. Byl ve městě komisionářem několika soukromých nakladatelství a na přelomu 19. a 20. století odešel do Prahy, kde sám působil jako nakladatel.

V posledních letech 19. století založil v Českých Budějovicích k. i pražský nakladatel a knihkupec Gustav Dubský (1868—1928), který 1905 prodal svůj závod Karlu Stieglmaierovi (* 1866). Jeho firma byla na počátku 20. století jediným českým k. ve městě. Prostorný krám na náměstí Přemysla Otakara II. měl 3 velké výkladní skříně a několik menších. Bývaly v nich jako v jednom z nejúpravnějších obchodů města i obrazy českých umělců. Po odchodu majitele do Prahy 1911 k. získal Karel Ausobský (1881—1938) z Písku, pod jehož vedením se stalo střediskem kultury ve městě. Býval tam i předprodej vstupenek na všechny místní kulturní podniky. K. Ausobský dlouho působil jako starosta Grémia jihočeských knihkupců a nakladatelů, zřízeného až 1923. Pro své k., spojené s nakladatelstvím a antikvariátem, získal ve městě koncesi 1909 Jan Svátek (1883—1958) z Prahy, který dal své firmě název Jihočeské lidové knihkupectví a nakladatelství a vyvěsil na ni červenobílý prapor. V těžkých začátcích sestavil adresář všech, kdo v dosahu firmy četli česky. Když přišel poválečný vzestup, získal 1922 koncesi v Praze a v Českých Budějovicích ponechal jen filiálku. Až po návratu z fronty 1919 se ujal vedení svého závodu, s koncesí od 1913, Raimund Marek (1887—1953), který 1919 získal i k. na zdejším nádraží. K firmám v centru města patřilo k. a nakladatelství K. Kratochwila, které však nepřežilo majitelův odchod 1933 a léta krize. Za druhé světové války bylo v týchž místech na náměstí Přemysla Otakara II. k. Moldavia a ve vedlejším domě filiálka pražské německé firmy André’sche Buchhandlung. Asi 1935 otevřel v ulici Dr. Stejskala nové k., v němž se údajně zrodila myšlenka vydavatelských aktivit zdejší Družstevní práce, Josef Novák (1889—1975), hlavní účetní u firmy Karel Ausobský. Po smrti jejího majitele a předsedy Grémia jihočeských knihkupců a nakladatelů stanul 1938 v čele sdružení Oskar Rosín (* 1883), který se vyučil u L. Emila Hansena a mezi válkami si otevřel k. v Krajinské třídě, které prodávalo bibliofilie a knihy v kvalitních vazbách.

Odsunem Němců a regulací knižního trhu spolu se zrušením soukromých koncesí nastala po druhé světové válce nová situace a někdejší soukromá k. nahradil národní podnik Kniha a Kniha-antikvariát, jehož monopol trval plných 40 let. Po změnách v roce 1989 vznikla řada soukromých k. V historickém centru např. Omikron na náměstí Přemysla Otakara II., antikvariát v Domě umění a v České ulici, Ordo TaR a Dona v ulici U Černé věže, SFaF v Plachého ulici, Kanzelsberger v Hroznově ulici, Na Sadech k. Beseda, na Lannově třídě Zlatý klas, v ulici Matice Školské Gregorius, v České ulici k., antikvariát a literární kavárna Tyché, v Šumavské ulici u nemocnice k. Kopp. Další nová k. byla otevřena i na sídlištích a v nových obchodních centrech.