městské rybníkářství

O postních dnech povolené rybí maso zajišťovali v Českých Budějovicích nejdříve rybáři lovem ve Vltavě a Malši. Přes rybnatost obou řek výlovky nestačily zvyšujícímu se počtu obyvatel. Město muselo kupovat ryby především z Třeboňska a mořské sledě od pražských kupců. Nepřátelství s Jindřichem IV. z Rožmberka († 1457) po 1453 nepříznivě ovlivnilo nákupy ryb z panských rybníků i jejich dovoz odjinud. Tak vznikla pro město nutnost zajistit si vlastní chov ryb. Roku 1457 udělil Ladislav Pohrobek (1440—1457) městu právo zakládat na svých pozemcích rybníky. Jako první byl zřízen Krumlovský rybník před Rožnovskou branou. V roce 1460 se začalo se stavbou Čirnického rybníka u Haklových Dvorů. Zakládání dalších rybníků bylo přerušeno neklidnými poměry ve městě 1467—1479. Až 1498 byl u Špitálského dvora před Pražskou branou zřízen velký Špitálský rybník a podél cesty k Vrátu soustava tří rybníků, nejmenší Šafránek a další dva Haidteich a Steinteich, napájené potokem od lesa Světlíku.

Bohatý měšťan O. Puklice ze Vztuh založil 1459 vlastní rybník poblíž Hrdějovic a jeho syn Václav († 1500) zřídil 1473—1495 čtyři malé rybníky u Ortvínovic a Čejkovic. Na pozemcích dvora Prokopa († 1497) a Mikuláše Štrabochů († 1539) před Svinenskou branou vznikly před 1520 čtyři rybníčky napájené Hlinským potokem, blíže k městu přibyl Krenauerovský rybník. Za ním ležely rybníčky jen s německými názvy Kuchelteich, Zegermacher a Hofweiger. Také měšťan Matěj Ramschissel založil na svých pozemcích u Roudného rybníky Hammerteich, Hofteich, Strassenteich a Grossweiger. Dva větší rybníky vznikly ještě u Koženého mlýna podél silnice do Trhových Svinů. Také u Dlouhého mostu přes Vltavu byl bažinatý terén přeměněn ve dva rybníčky zvané Bruckteicheln. Slibné výnosy z chovu ryb vedly k zvětšování již existujících rybníků. Roku 1514 byl rozšířen Krumlovský rybník. Jeho hlavním úkolem zůstávalo zachycování přívalů vod při povodních. V období 1519—1520 dalo město vyhloubit hlavní stoku, která vodou z Vltavy zásobovala Čirnický rybník, což umožnilo zvětšit jeho hladinu na 52 ha. Půdně i klimaticky vhodné okolí rybníka se stalo základnou m. r. Na pozemcích přikoupených 1521 s tvrzí Houžná přibyly rybníky Starý a Velký Houženský a další rybník pod Čirnicí, krátce nato rozšířené. Do 1531 město zřídilo ještě tři rybníky u Litvínovic a velký rybník u Šindlových Dvorů.

Odbornou péči o stav rybníků zajišťoval od 1497 porybný s několika pomocníky. Finanční správu rybničního hospodářství vedli tzv. rybní páni z řad měšťanů. Příjmy z prodeje ryb byly trojnásobně vyšší než náklady a patřily k největším položkám městských aktiv. Budování městské rybniční soustavy pokračovalo i v 16. století. Roku 1579 byla zčásti na pozemcích poddaných zahájena výstavba Haklodvorského rybníka. V sousedství Čirnického rybníka byly zřízeny dva velké rybníky Starý Vrbenský a Nový Vrbenský a k nim přibyly ještě další menší rybníky; většina se jich dochovala. Rybníky v blízkosti města byly s rozrůstáním předměstí rušeny a ustoupily zástavbě. Ze vzdálenějších zůstala trojice rybníků z 1498 za Husovou kolonií. Další rybníky v té době existovaly např. u Českého Vrbného nebo v Haklových Dvorech a na základě platných práv byly městem upravovány a rozšiřovány.

V 16. století byly příjmy z rybníků (14 %) a prodeje piva (11 %) pro město největší po příjmech za sůl (26 %). Třicetiletá válka znamenala pro budějovické rybnikářství pohromu v důsledku rabování a ničení rybníků. Ve 2. pol. 17. století došlo k obnově všech odvětví městského hospodářství včetně rybníkářství. Po převzetí panství v Olešnici 1727 představoval rybniční majetek města asi 1 100 ha rybníků. Koncem 18. století procházelo m. r. obdobím ústupu vlivem podpory a rozvoje pastvinářství a v 19. století zejm. výstavbou a rozvojem města. V té době zanikla řada drobných, ale i velké městské rybníky v Suchém Vrbném, Špitálský a Krumlovský.

Začátkem 20. století vlastnilo město 58 rybníků o celkové výměře jen 683 ha, z toho 232 ha na Olešnicku. Mezi světovými válkami a posléze až do konce druhé světové války bylo rybniční hospodářství začleněno do českobudějovického městského velkostatku. Od 1945 až do znárodnění, tj. do začátku 50. let, patřilo do organizace Městské lesy a statky České Budějovice. V roce 1951 byly městské rybníky o výměře 682 ha (včetně okolních luk a pastvin 868 ha) převzaty a posléze spravovány Československými státními statky, n. p., Rybářství Hluboká nad Vltavou. V té době činil výlov tržních kaprů na městských rybnících kolem 60 t a byl určen jako dodávka státu. Později městské rybníky obhospodařovaly Státní rybářství České Budějovice, oborový podnik, odštěpný závod, do září 1992 státní podnik Hluboká nad Vltavou. Státní rybářství orientovalo rybniční hospodářství převážně na kapro-kachní systém při podcenění krajinotvorných funkcí rybníků. Státní rybářství, s. p., Hluboká nad Vltavou v 80. a začátkem 90. let docilovalo na městských rybnících o výměře 670 ha ročně 290 tun výlovu tržních ryb a 140 tun jatečné vodní drůbeže.

Zákonem č. 172/91 Sb. byl rybniční majetek městu České Budějovice vrácen bez živého i mrtvého inventáře a současně převzat Správou lesů a rybníků města Českých Budějovic, zřízenou v lednu 1992 usnesením městského zastupitelstva. Za finanční podpory města rybníky oživila, nasadila a začala na nich hospodařit. Jejím pokračovatelem se stala od května 1996 obchodní společnost Lesy a rybníky města Českých Budějovic, s. r. o., ve výhradním vlastnictví města České Budějovice.

Začátkem 90. let 20. století vlastnilo město 71 rybníků o výměře 711 ha na 15 katastrálních územích. Výměra rybníků proti 1951 vzrostla vzhledem k připojení některých obcí k městu České Budějovice 1950—1991. M. r. docilovalo 1993—2004 v chovu ryb následujících výsledků:

Městské rybniční hospodářství má téměř uzavřený odchovný cyklus díky vlastnímu přirozenému výtěru kapra, část produkce ryb prodává ve vlastní prodejně, zřízené 1996 v ulici Jaroslava Haška. Má dochované historické sádky ve Lhotce u Třebče, kde se sádkuje jen část tržních ryb o hmotnosti asi 100 t, lovených na rybnících bašty Lhotka u Třebče.

Od roku 1995 slouží jako sádky nově vybudované manipulační rybníčky Šnejdlík u Haklových Dvorů o celkové kapacitě až 150  t tržních ryb. Rybníčky jsou napájeny vodou z rybníka Houženský a Starý Haklovský. V roce 2005 byla v rámci kontroly nájemní smlouvy mezi městem České Budějovice a společností Lesy a rybníky města České Budějovice zpřesněna výměra rybníků. Ta činí 678,5 ha vodní plochy, kromě 126,8 ha pozemků náležících k rybníkům. Výměra a počet rybníků v průběhu 90. let poklesla prodejem několika malých ojedinělých rybníků na 654 ha vodní plochy a 83 ha okolních pozemků (k 2012). Roční produkce tržních ryb pravidelně dosahuje 230 tun.