Wortnerův dům

Dům měl původně židovského majitele, jak bylo v této ulici obvyklé. Prvním známým majitelem domu byl koncem 15. století David, syn Jakuba Černého. V důsledku pogromu proti Židům na přelomu 1505—1506 přešel dům zřejmě do rukou některého křesťanského obyvatele. V letech 1522—1523 je uváděn soukeník Vincenc Weinwurm. Od dalšího majitele Floriána Grienpecka získal dům za 130 kop grošů 1543 Vavřinec Eychinger. Roku 1544 jej však prodal Janu Kornauerovi za 160 kop. Ten přikoupil ještě sousední parcelu a zahájil rozsáhlou přestavbu, která učinila z domu jednu z nejvýstavnějších staveb ve městě. První patro bylo v průčelí vysunuto na kamenných krakorcích a opatřeno atikou s cimbuřím a okrouhlými věžičkami na nárožích. Atika lemovala dům na všech stranách. Sklep je sklenutý na 2 pilíře. Rozlehlý mázhaus má valenou klenbu zdobenou ve vrcholu ornamentálním hřebínkovým pásem s čtyřlisty a čtverci. Přední místnost nad sklepem je dvoulodní s křížovou hřebínkovou klenbou na dvou pravoúhlých pilířích s okosenými hranami. Na klenbě síně v 1. patře jsou dekorativní hřebínková růžice a slunce s obličejovou maskou. Ve velké místosti se částečně zachoval dřevěný záklopový strop, nesený 55 cm vysokými trámy s členitou gotickou profilací. Tři okna jsou umístěna v zaklenutých nikách. Původní střecha zakrytá atikou byla negativně sedlová se středovým úžlabím. Zadní trakt, přistavěný v baroku, měl místnost s dřevěným trámovým záklopovým stropem. Odtud se vcházelo po pavlači na kamenných krakorcích do dvorního traktu. V majetku rodiny Kornauerů zůstal dům téměř jedno století. Velký požár města 1641 stavbu patrně poškodil, ale nezničil, neboť se zachoval pozdněgotický hlavní portál a zmíněný dřevěný strop v patře. Roku 1647 dům zakoupil řezník Václav Freyssleben za 300 kop. V dalších letech se střídali různí majitelé, většinou řezníci či pekaři. Od 1860 patřil rodině Wortnerově, která jej vlastnila po několik generací. Alšova jihočeská galerie zakoupila dům od Oblastní státní meliorační správy 1972. V období 1989—1993 probíhala rekonstrukce domu podle projektu Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů pro výstavní účely galerie. Přitom byl z podnětu Krajského národního výboru demolován dvorní renesanční trakt s klasicistními prvky. Dům je dějištěm pravidelných sezónních výstav výtvarného umění.