Vltava (řeka)

Pramení na Šumavě pod Černou horou ve výšce 1 172 m n. m., u Mělníka vtéká do Labe. Celková délka 430 km, plocha povodí celkem 20 090 km². Českobudějovickou pánví protéká přibližně od jihu k severu. Vstupuje do ní u Boršova nad Vltavou, zprava přibírá Malši, Dobrovodský potok a potok Čertík, zleva Litvínovický potok, Bezdrevský potok a Dehtářský potok, pánev opouští u Hluboké nad Vltavou. Plocha povodí k soutoku s Malší je 1 861,7 km². Průměrný průtok nad soutokem činí 20 m³ za sekundu (při stoleté povodni 457 m³ za sekundu), pod soutokem 27,5 m³ za sekundu (při stoleté povodni 657 m³ za sekundu). Hydrologický režim v oblasti Českých Budějovic je ovlivněn hospodařením v nádrži Lipno (snížení povodní, nalepšení nízkých průtoků). Průtoky se ve městě sledovaly v limnigrafické stanici pod Dlouhým mostem (do 1859), stanici Březí a Hluboká nad Vltavou. Malý spád toku v Českobudějovické pánvi a široce meandrující mělké koryto byly příčinou častých záplav. Rozsáhlé regulace řek ve 20.—60. letech 20. století ochránily ve velké míře před povodněmi střed města a umožnily výstavbu na levém břehu Vltavy. Hospodářsky významná byla Vltava zejm. jako dopravní tepna, zprostředkovaně podporou rozvoje řemesel a obchodu, které s říční dopravou souvisely; např. Lannova loděnice byla několik desetiletí největším budějovickým podnikem. Vodní síla soustředěná vzdutím řadou jezů poháněla nejprve mlýny (Stecherův, Fürstův, Luční, Přední, Suchomel), řemeslné dílny (kapucínská valcha) i větší průmyslové podniky, např. papírnu firmy Fürth a Gellert. Spolu s regulací zaniklo přímé využití vodní síly a bylo nahrazeno výrobou elektřiny ve vodních elektrárnách. Během let 2008—2010 bylo koryto řeky zkapacitněno prohrábkou v úseku od Jiráskova jezu po jez v Českém Vrbném (rovněž v souvislosti s potřebami vodní plavby). Následně byl 2012 pravý břeh vybaven spodní stavbou pro osazení mobilní protipovodňové bariéry v úseku od Dlouhého mostu po Nový most na Strakonické třídě, dimenzované na ochranu až do úrovně pětisetleté vody. 

Vltava byla využívána také ke sportu a rekreaci, např. od počátku 20. století ke koupání v sokolské plovárně u Předního mlýna. Ve 20. letech byla řeka silně znečištěná, především vypouštěním odpadních vod z papíren v Loučovicích a Větřní. Řada závodů proto musela nahradit odběr vody z Vltavy artéskými studněmi (sirkárna, potravinářský podnik Monopol, pekárna firmy Kende, Český akciový pivovar (Budějovický Budvar) aj.). Vyjednávání města se znečišťovateli 1931 nebylo úspěšné a městská vodárna tedy začala vodu odebírat z Malše. Znemožněn byl také sportovní rybolov. Nevhodnost užívání vody z řeky k běžným účelům se stala i hlavní příčinou postupného zániku Zlaté stoky, napájející chovné rybníky. V roce 1931 vznikl Svaz pro ochranu řeky Vltavy i jiných veřejných vod. Kritický stav čistoty vody přetrvával další desetiletí a k obratu došlo teprve počátkem 90. let, po vybudování čistírny odpadních vod v Českém Krumlově. Tradičně je Vltava v horním úseku využívána ke sportovní plavbě (cílová stanice), s regulací řeky a postupným splavněním dolní Vltavy narůstá i význam rekreační plavby směrem k Hluboké nad Vltavou a dále až k přehradní nádrži Orlík.