Tichý Jiří

Po studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze 1945—1949 u profesorů E. Filly a A. Kybala působil v Českých Budějovicích. V roce 1962 spoluzaložil skupinu Kolektiv, sdružující jihočeské umělce snažící se o evropsky poučený výraz tvorby. Vedle malby se od 60. let věnoval převážně návrhům figurativních a abstraktních tapiserií, které tkal sám nebo zadával do dílen (např. ve Valašském Meziříčí). Patřil mezi výrazné osobnosti autorské tapiserie, která v 60. letech proslavila českou textilní tvorbu na bienále v Lausanne. Pracoval hlavně s vlnou, po 1970 vstupují do jeho tapiserií také netextilní materiály: dřevo, sklo, kov, různé konkrétní předměty. Podnětně zasáhl i do knižní grafiky při úpravě ediční řady poezie nakladatelství Růže. Samostatné výstavy měl v Českých Budějovicích (od 1953), Praze, Jindřichově Hradci a později hlavně v zahraničí, např. 1968 Colombes (Francie), Västerås (Švédsko) a Hamburk, 1969 Lübeck, 1970 Bielefeld, 1980 Ludwigshafen am Rhein, 1985 Vídeň, 1987 Paříž, 2004 Duisburg. Účastnil se také výstav někdejší pobočky Svazu československých výtvarných umělců v Českých Budějovicích, Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou a od 1964 mezinárodních výstav soudobé tapiserie. Jeho dílo je zastoupeno ve sbírkách Národní galerie a Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou, galerií v Brně a Ostravě jakož i četných institucí a soukromníků v Německu, Rakousku, Švýcarsku a Indii. J. Tichý byl také autorem básní a esejů, článků o teorii umění a  filozofických meditací nad lidským vnímáním prostoru a času. Aktivně se podílel na činnosti Klubu přátel Českých Budějovic. Rozhodnutím zastupitelstva Českých Budějovic mu byla udělena cena města za rok 2003.