ZAVŘÍT MENU

nádraží (železniční)

Prostory a zařízení k zajištění provozu železnice.

Železniční stanice České Budějovice zahrnuje osobní a seřaďovací nádraží Kromě centrálního nádraží jsou v katastru města 3 železniční zastávky: Severní, Jižní Nové Hodějovice.

Prvním nádražím byla stanice koněspřežní železnice Mánesově ulici. Kromě strážního domku, postaveného 1828, zde bylo několik manipulačních kolejí, skladiště, 2 jeřáby k nakládání zboží a váhy. Ve 2. pol. 30. let se spolu se zahájením osobní přepravy začalo užívat zastávky pro cestující před kancelářemi a pokladnou koněspřežky v Nisslově domě České ulici a byla prodloužena manipulační kolej k zájezdnímu hostinci U Zelené ratolesti, kde byly sklady firmy A. Lanny.

Lokomotivní nádraží s parním provozem vzniklo se stavbou tratě do Plzně. Kolejiště bylo postaveno napříč prostoru Lannovy třídy, staniční budova proti Průmyslové ulici (dříve Dobrovodská cesta) v místech stávajícího zdravotního střediska a kanceláří Českých drah. Pro provoz bylo nádraží otevřeno 1. 9. 1868, mělo 5 průjezdných kolejí a další manipulační, včetně vlečky do plynárny. Kolejiště kolmo v pravém úhlu přetínalo komunikace na východ od města, proto bylo nutné postavit most nad kolejemi o výšce 6 m a délce 379 m; byl odstraněn 1905. V říjnu 1868 vznikl krytý peron a nový vestibul. Pro osobní vlaky bylo kolejiště společné, nákladové nádraží se rozšířilo severním a jižním směrem.

Nárůst železniční dopravy na počátku 20. století vedl k nutnosti oddělit nákladní a osobní přepravu a postavit nové nádraží. Od jara 1905 hloubilo 500 dělníků českobudějovické firmy Bohuslav Kebl zářez seřaďovacího nádraží směrem k Mladému. Materiál byl odvážen do prostoru mezi Skuherského ulicí a dosavadním nádraží. Na náspu 4 metry nad úrovni terénu bylo zřízeno kolejiště nového osobního nádraží Stavbu staniční budovy včetně 2 tunelových podchodů získala firma J. M. Kohler a syn z Aše, budovu v novorenesančním slohu se secesními prvky navrhl architekt Gustav Kulhavý (1875—asi 1946). Podchody o délce přes 50 m a schodišti se přicházelo na 4 nástupiště, kryté vlnitým plechem na litinových sloupech, v severní části byly zřízeny čekárny a restaurace, v jižní kanceláře a byty. Osvětlení bylo elektrické, vytápění parou. Nové nádraží bylo otevřeno pro provoz 17. 12. 1908 a prvním vlakem byl rychlík č. 502, jedoucí z Terstu do Prahy. Přes seřaďovací nádraží do Pětidomí byla postavena 1908 lávka pro pěší. Při náletu v březnu 1945 bylo z velké části poškozeno kolejiště a křídlo staniční budovy, 1946 provizoria nahradily definitivní stavby. Důležitou stavební akcí byla elektrifikace nádraží; provoz byl zahájen 3. 12. 1968 na trati České Budějovice – Plzeň.

K roku 2005 nádraží tvořily staniční budova, provozní a sociální budovy pro pracovníky dráhy, 7 dopravních a 16 manipulačních kolejí. V hale staniční budovy, kterou prochází asi 10 000 cestujících za 24 hodin, byla mj. k dispozici informační kancelář, ukazatele příjezdů a odjezdů vlaků, terminál elektronického jízdního řádu, pokladny pro automatizovaný prodej a rezervaci s denním průměrem 2 tisíce prodaných jízdenek. Na seřaďovacím nádraží je 29 hlavních a několik vedlejších kolejí, kde většinu seřaďovací práce představují vlaky z Rakouska. Nákladový obvod s více než 10 kolejemi je vybaven podúrovňovým vykládacím zařízením a portálovým pojízdným jeřábem k nakládce a vykládce přepravcům. Výhybna a spojka Nemanice, dokončená 1968, slouží jako vyčkávací stanice před uzlem; původní kontejnerové překladiště z 1979 bylo zrušeno 2000. Celkem 17 průmyslových vleček obsluhuje 21 vlečkových vlaků. Jejich nakládka činí 84,6 % a vykládka 91,3 % z celkových výkonů. Roku 2004 bylo naloženo asi 5,5 tisíc a vyloženo 14 tisíc nákladních vozů. Veškerý železniční provoz je řízen výpravčím hlavní služby z dopravní kanceláře. Místní informační systém dodává všechny informace o vlacích jedoucích v celém obvodu stanice, pro zabezpečení jízd slouží elektronické zabezpečovací zařízení zprovozněné 2003.

V rámci transevropského dopravního projektu Modernizace České Budějovice – Nemanice byla 2011—2014 rekonstruována Severní zastávka včetně výstavby nových přístřešků. Přestavbou prošla část hlavního nádraží, upraveno zhlaví v severní části, podchody, vybudovány výtahy pro bezbariérové přístupy, nástupiště zvýšena a tím umožněn bezbariérový nástup do nízkopodlažních vozidel, konstrukce přístřešků včetně litinových ozdobných nosných sloupků byly renovovány a instalován nový orientační a informační systém. Slavnostním poklepáním na základní kámen 17. července 2020 byla zahájena komplexní rekonstrukce výpravní budovy hlavního nádraží.

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

druhá světová válka    |   nádraží (autobusové)

AUTOŘI:
Mgr. Václav Vondra
PhDr. Jiří Kopáček

LITERATURA:
  •      Jerhot F., 1938: Jihočeské železnice. Jihočeská technická práce. ČB.

  •      SVOBODA, Miloš. Začalo to koněspřežkou: Vyprávění o nejdelší koněspřežní železné silnici evropského kontinentu, jejím vzniku, stavbě a zániku. 1. vyd. Praha: Nadas, 1968. 111, [2] s.

  •      VIKTORA, Jan. Čtení o historii českobudějovického železničního nádraží. [S.l.] : Jan Viktora, 1993. 38 s., [9] s. fot. příl.