vodní zdroje

Zvláštním případem je pramen v Dobré Vodě u Lázeňské ulice, připomínaný pro své léčebné účinky 1629. Prvním prokazatelným vodním zdrojem pro městský vodovod byl odběr vltavské užitkové vody nad Lučním jezem, zřízený 1720—1736 pro vodárenské zařízení. Po zhoršení jakosti vltavské vody byl 1931 vybudován jímací objekt na Malši nad Velkým jezem spolu s trubním přivaděčem do městské vodárny. Pro nevyhovující kvalitu pitné vody v městských studních bylo 1881—1882 zřízeno prameniště pitné vody se systémem jímacích drénů a sběrných studní jižně od obce Nedabyle pro městský vodovod pitné vody. Počátkem 30. let došlo k podchycení vody vytékající v Úsilném ze štoly svatého Eliáše a k jejímu napojení na vodovodní síť pitné vody. Po průzkumech 1946—1947 Správa městských vodáren obdobným způsobem napojila vodu z vrtaných studní zřízených mezi obcemi Úsilné a Nemanice na vodovod pitné vody.

V letech 1960—1966 byla v rámci akce Oblastní vodovod České Budějovice vybudována úpravna pitné vody ve Vidově o kapacitě 0,3 m³ za sekundu s odběrným objektem nad Vidovským jezem na Malši. Realizací oblastního vodovodu nebylo dosaženo původního cíle pokrýt veškerou potřebu města pouze pitnou vodou jak pro nižší kapacitu úpravny vody, než předpokládal projekt, tak pro vyšší spotřebu vody. Pro pokrytí potřeby pitné vody nejen Českých Budějovic, ale i významné části jižních a středních Čech byla 1981 uvedena do provozu úpravna pitné vody Plav o kapacitě 1,4 m³ za sekundu jako součást Vodárenské soustavy jižní Čechy. Přivaděč do této úpravny spolu s vodárenskou nádrží Římov na Malši byl dokončen 1978. Kromě uvedených vodních zdrojů existují vrtané studny u obcí Vidov, Opatovice a Hrdějovice. Vrtaná studna v areálu nemocnice (od 2000) zásobuje nemocniční areál, který je propojen s městským vodovodem. Vrty u obce Nová Ves u Českých Budějovic (od 2002) a u Hrdějovic (od 2008) pokrývají v současnosti zhruba čtvrtinu městské potřeby vody. Ostatní lokální vodní zdroje, určené pro zásobování některých podniků a nemovitostí, mají pouze místní význam bez vazby na městskou vodovodní síť. Jedná se např. o studny Měšťanského pivovaru a Budějovického Budvaru, odběr povrchových vod z Mlýnské stoky pro teplárnu a obdobný odběr vltavské vody pro papírnu.