Lidická třída

Původně jedna z hlavních obchodních a poštovních cest pokračující směrem na Linec. Z města vystupovala opevněným předbraním Rožnovské brány, které stálo na hrázi Krumlovského rybníka, tvořícího od pozdního středověku součást opevnění města. Na jinak nechráněné ploše stály nízké rozptýlené objekty, mezi kterými vynikaly pouze hospodářské stavby, mlýny a hamry. Ještě na konci 18. století se zastavěná plocha soustřeďovala jen podél východního okraje silnice a teprve rozhodnutí o likvidaci městského opevnění, doprovázené vysoušením Krumlovského rybníka od 1802, postupně umožnilo rozsáhlejší stavební činnost. Ta byla zaměřena původně zejm. na průmyslové využití předměstí z důvodu dostupnosti blízké koněspřežní železnice. Roku 1848 započala stavba lednicového sklepa, který se stal základem nového Měšťanského pivovaru, realizovaného 1851—1852 podle návrhů J. Sandnera. Roku 1897 byla založena Stegmannova továrna na kovové zboží. Souběžně vznikající nižší obytnou zástavbu doplnila budova Okresního domu, postavená 1902 J. Hauptvoglem (podle návrhu z 1901) ve stylu secese, dnes sídlo Krajského úřadu Jihočeského kraje. Vedle ní, hlavním průčelím orientovaným na Zátkovo nábřeží, postavil tentýž stavitel za spoluúčasti J. Stabernaka budovu Justičního paláce. Ta svým bočním křídlem, spolu s budovou Okresního domu a vilou průmyslníka Franze von Hardtmuth (1870—1927), postavenou podle plánu z 1911, vymezila volnou plochu, nazvanou po 1919 Wilsonovo náměstí (1939—1945 Hermann Göring Platz, po 1955 beze jména).

Asi od první čtvrtiny 20. století začala vznikat jižně od Měšťanského pivovaru předměstská čtvrť s drobnou vilovou zástavbou doplněnou řadovými nebo solitérními rodinnými domky, která postupně dosáhla po obou okrajích třídy až k Rožnovu. Významnější veřejnou stavbou realizovanou ve 30. letech se stala budova kina Kotva od K. Chocholy.

Lidickou třídou vedla od 1910 jedna z prvních linek tramvajové dopravy, nahrazené 1949 trojelbusovou, v letech 1971—1992 autobusovou. Přestože výrazně narostl počet obyvatel a třída měla stále větší komunikační význam, byla na vnitřní město až do 2. pol. 20. století napojena stále původním středověkým vstupem v ose ulice Dr. Stejskala. Situace se změnila až ve třetí čtvrtině století, kdy byla Lidická třída přes nově vybudovaný Krumlovský most zaústěna na upravené Senovážné náměstí. Od konce 50. let a následně v 60. až 70. letech 20. století byly prováděny rozsáhlé demolice starší zástavby, při níž byl zbourán mj. zájezdní hostinec U Modré hvězdy, ve kterém byla 1895 založena stejnojmenná martinistická lóže.

Nová soudobá výstavba byla realizována se záměrem vytvořit z Lidické třídy osu obytné čtvrti s panelovou bytovou výstavbou, doplněnou administrativními budovami, např. objektem Ústavu geodézie a kartografie z 1959 v Lidické třídě č. 11, podle návrhu architekta Lud. Sýkory.

Sídliště Lidická je prvním sídlištěm v Č. Budějovicích postaveným z panelových domů. První část, realizovaná okolo roku 1960 na náměstí Jiřího z Poděbrad a v Roudenské ulici, byla postavena z montovaných domů podle návrhu B. Böhma. Tyto domy byly předchůdci pozdějších typů TO6B. Prodejny a drobné služby byly realizovány v přízemních objektech mezi panelovými domy. Dvoupodlažní objekt restaurace byl v 90. letech přestavěn na spořitelnu.

Další etapa podle projektu Naděždy Dvořákové (* 1937), J. Bendy a O. Kubíka pod pivovarem Samson už byla z typů TO6B. Další úsek blíže křižovatky Lidická – Mánesova ulice poblíž bývalé restaurace U Modré Hvězdy byl rovněž postaven z typů TO6B; autorem této části je J. Benda. Stavělo se vesměs na plochách uvolněných demolicemi starých domů. Zde ještě není patrný urbanistický koncept většího rozsahu, stavělo se po částech v podstatě podél stávajících ulic. Celkem 1 150 bytů k 2004 sdílí asi 2 319 obyvatel.

Roku 1975 byla dokončena stavba budovy Muzea dělnického revolučního hnutí (Jihočeská vědecká knihovna) a 1978 budova Jihočeského krajského výboru Komunistické strany Československa, obrácená do Lidické třídy bočním průčelím (od 1996 sídlo okresního úřadu, od 2002 administrativní budova finančního úřadu a restaurace Gerbera se sálem). 

Mezi lety 2016—2018 byla v místě zaniklé školní jídelny, dříve hostince U Modré hvězdy, vystavěna budova polyfunkčního administrativního centra Piano. Zakončuje blokovou bytovou zástavbu a vstupuje do prostoru křižovatky Lidické třídy a Mánesovy ulice jako nároží. Zalomený objekt tvaru „U“ s atriem má pět nadzemních podlaží zakončených opticky nadzdviženou střechou, dvě podzemní podlaží jsou určena pro parkování. Autorem objektu je architektonický ateliér CMC architects. Stavba získala 2019 titul Presta – prestižní stavba jižních Čech v kategorii občanské a průmyslové stavby – novostavby.