zlatníci

Mezi českobudějovickými řemeslníky byli zlatníci zastoupeni již od 14. století; zprvu alespoň jedním mistrem, od 16. století dvěma i třemi. Jejich počet kolísal podle vývoje hospodářské situace a zájmu o přepychové předměty. Pro církevní instituce zhotovovali ze zlata a stříbra kultovní předměty (kalichy, kříže, monstrance, schránky na ostatky apod.), příslušníkům šlechty dodávali šperky a luxusní výrobky, reprezentující jejich společenské postavení (pásy, řetězy, prsteny, brože, koflíky, číše, příbory), a stejný sortiment i zámožným měšťanům.

Počet zlatníků v Českých Budějovicích se zvyšoval. Roku 1496 se ve městě ustavil cech zlatníků a malířů, k nimž 1503 přistoupili i řezbáři. Nejvýznamnějšími členy a opakovanými představenými byli Václav Štraboch (kolem 1455—1523) a jeho současníci Mikuláš a Hans. Příznivá hospodářská situace královského města v 2. pol. 16. století umožnila existenci i několika zlatníků současně, pravděpodobně přistěhovalců z Německa, např. zde působili: 1553—1559 Jáchym Halbenweck, 1568—1592 Izák Kummerel, 1574—1597 Bonifác Riedl, řezáč tolarových kolků pro českobudějovickou mincovnu a 1592—1631 jeho stejnojmenný syn, 1590—1606 Martin Behaimb a 1599—1608 jeho nástupce Tomáš Valentin, 1594—1597 Vilém Šlechta, 1613— asi 1652 potomek Izáka Kummerela Šimon, člen městské rady a rychtář, 1653—1673 Pavel Rottner, 1630—1641 klenotník Kilián Blasy, 1636—1638 Kašpar Bruech, 1625—1664 Abrahám Hoffmann, 1661—1686 Jan Aust, 1653—1673 Pavel Rottner, 1673 – před 1682 Rottnerův zeť Matěj Ethesius a 1673—1688 Baltazar Langer, 1676—1681 specializovaný výrobce kalichů Bartoloměj Widerpol, 1687—1713 Kašpar Herman, 1695—1721 Antonín Firtmiller, 1723—1752 jeho syn Antonín a 1752—1775 vnuk Jakub, 1694—1710 Filip Auer původem z Halleinu a 1787 Arnošt Erben. V průběhu 19. století zlatníků ve městě přibývalo a řadili se k zámožným řemeslníkům. K významným zlatníkům tohoto období patřili Johann Löwenhöfer, Franz Josef Zink (1844—1924) a Robert Rožánek (1851—1928).