ZAVŘÍT MENU

Schaaffgotsche Johann Prokop

říšský hrabě, svobodný pán z Kynastu a Greiffensteinu, první českobudějovický biskup (1785—1813)

* 22. 5. 1748, Praha
† 8. 5. 1813, České Budějovice

Vzdělání se mu dostalo od domácích učitelů, poté ve Vídni u jezuitů v tereziánské rytířské akademii a na univerzitě, kde 1769 získal nejprve doktorát z filosofie, 1771 absolvoval i teologická studia a 25. 5. 1771 zde byl vysvěcen na kněze. Dne 30. 5. 1772 byl jmenován sídelním kanovníkem v Hradci Králové, kde 1772—1781 působil v řadě funkcí, mj. rektora biskupského semináře. V únoru 1780 se stal duchovním správcem farnosti v Mohelnici, v květnu 1780 byl ustanoven sídelním kanovníkem olomoucké katedrální kapituly.

Dne 9. 2. 1783 jej Josef II. (1741—1790) jmenoval generálním vikářem pro jihozápadní část pražské arcidiecéze. Českobudějovickým biskupem byl jmenován 18. 4. 1784, biskupské svěcení přijal 11. 12. 1785 ve svatovítské katedrále v Praze a 26. 2. 1786 slavil v katedrálním kostele svatého Mikuláše v Českých Budějovicích intronizaci.

Na základě první generální vizitace (1786—1788) nejprve administrativně reorganizoval svou diecézi, kterou rozdělil na 5 archipresbyterátů s 30 menšími vikariáty. V roce 1803 zřídil v Českých Budějovicích filozofický ústav a biskupský seminář, jemuž věnoval trvalou pozornost. Mj. pro něj sestavil statuta a zařídil mu knihovnu.

Inicioval obnovení gymnázií v Jindřichově Hradci (1807) a v Klatovech (1811). Vypomáhal v duchovní správě svého rezidenčního města, zpovídal, zaopatřoval nemocné a často kázal, vodil procesí a konal duchovní cvičení. Pozornost věnoval výstavbě nemocnice, jíž podpořil i ve své závěti, a chodu chudobince; 1811 vznikl pod jeho vedením Diecézní podpůrný fond pro vdovy a sirotky učitelů triviálních škol. Byl znám jako bibliofil, vlastní knihovnu o 6 000 svazcích odkázal svým nástupcům; sám však nebyl literárně činný. Jako biskup byl otevřen podnětům katolického osvícenství, v praktické oblasti uznával papežskou autoritu, ale byl loajální vůči církevní politice státu.

Roku 1809 jej František I. vyznamenal komandérským křížem Leopoldova řádu, 1810 jej jmenoval svým tajným radou a 1811 mu město udělilo čestné občanství.

Poslední roky jeho života byly poznamenány těžkou nemocí, které podlehl 8. 5. a 11. 5. 1813 byl pohřben v biskupské hrobce, kterou dal zřídit na staroměstském hřbitově kostela svatého Prokopa a svatého Jana Křtitele.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

biskupství    |   církevní správa 

AUTOŘI:
prof. ThDr. Jaroslav Kadlec
doc. PhDr. Miroslav Novotný CSc.

LITERATURA:
  •      KADLEC, Jaroslav. Českobudějovická diecéze. Vyd. 1. České Budějovice: Sdružení sv. Jana Neumanna, 1995. 146 s. Setkání. ISBN 80-901602-3-9.

    [s. 27—28114—115.]
  •      HUBER, Kurt Augustin. Die Gründung des Bistums Budweis 1784—1785. In: Archiv für Kirchengeschichte von Böhmen - Mähren - Schlesien. 7. Bd. / Festschrift zur zweiten Säkularfeier des Bistums Budweis 1785-1985. 1. Aufl. Königstein/Taunus: Institut für Kirchengeschichte von Böhmen-Mähren-Schlesien, 1985. 334 s. ISBN 3-921344-12-3

    [s. 37—49.]
  •      HUBER, Kurt Augustin. Johann Prokop Graf Schaaffgotsche, erster Bischof von Budweis. In: HUBER, K. A. (ed.), Archiv für Kirchengeschichte von Böhmen – Mähren – Schlesien 7, Festschrift zur zweiten Säkularfeier des Bistums Budweis 1785—1985. Königstein im Taunus: Inst. für Kirchengeschichte von Böhmen-Mähren-Schlesien, 1985.

    [s. 56—67.]
  •      HUBER, Kurt Augustin. Schaffgotsch (Schaffgotsche), Johan Prokop Graf von (1748—1813). In: GATZ, Erwin (ed.), Die Bischöfe der heiligen römischen Reiches 1648-1803. Ein biographisches Lexikon. Berlin: Duncker-Humblot, 1990.

    [s. 413—414.]
  •      MARTÍNKOVÁ, Lenka. Die Diözese Budweis 1785—1813: ein Beitrag zu Organisation, Verwaltung, Schriftgut und Geistlichkeit der Diözese in josephinischer Zeit. 1. Aufl. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, 2011 [i.e. 2012]. 308 s. ISBN 978-80-7415-064-7.

  •      SVOBODA, Rudolf. Jan Prokop Schaaffgotsche: první biskup českobudějovický. Brno: L. Marek, 2009 319 s. ISBN 978-80-87127-17-9

  •      MARDETSCHLÄGER, Franz. Kurz gefasste Geschichte des Bisthums und der Diöcese Budweis zur Jubiläumsfeier ihres hundertjährigen Bestehens. Budweis: Franz Mardetschläger, 1885. vii, [1], 359 s.

    [s. 7—16.]