Pfeffermann Josef

Po absolvování České vysoké školy technické v Praze otevřel 1898 v Českých Budějovicích stavitelskou firmu zaměřenou především na průmyslové a inženýrské stavby; stala se největší svého druhu v jižních Čechách. Navrhoval 1899 sokolskou plovárnu, 1901, 1907 a 1911 budovu matiční obecné školy a českého učitelského ústavu, 1903—1908 několik soukromých domů ve stylu secese, 1904 kavárnu u Volbrechtů a 1909 budovu české průmyslové školy v Resslově ulici. Stavěl 1910—1911 ženskou průmyslovou školu v Husově třídě a českou továrnu na sáčky a kartonáže na Rudolfovské třídě, 1911 přístavbu továrny Národní podnik v Lipenské ulici a obchodní dům L. Hajíčka (U Hajíčků), 1911—1912 budovu schwarzenberské ústřední účtárny v Jeronýmově ulici a další. Společníky firmy byli 1911—1912 A. Teverný a Antonín Kubíček. Roku 1912 odešel J. Pfeffermann do Prahy. Již v Českých Budějovicích se zapojil do politického života, za první světové války byl význačným pracovníkem domácího odboje, který působil v součinnosti s Tomášem Garrigue Masarykem (1850—1937) a jako funkcionář České strany pokrokové i člen Revolučního Národního shromáždění se zasazoval o vztahy se Slovenskem a podporu tamního průmyslu. Po 1918 vstoupil do Československé strany socialistické, především se však věnoval své profesi, účastnil se projektování meliorací v jižních Čechách a řady významných technických staveb v celé republice.