bydlení

Domovní fond města České Budějovice podle sčítání lidu k 26. 3. 2021 tvořilo 11 474 domů s celkovým počtem 52 234 bytů, od roku 2011 se počet bytů ve městě zvýšil o 7 573 bytů (o 17 %). Z celkového počtu bytů bylo 86,6 % obydlených, zbylá část z nebyla z různých důvodů obydlena. Více než tři čtvrtiny obydlených bytů se nacházely v bytových domech (v domech s 10 a více bytovými jednotkami žilo 57 % obyvatel), čtvrtina v rodinných domech a malá část v ostatních domech, např. v zařízeních pro seniory nebo v provozních budovách s byty. Průměrné stáří obydlených domů ve městě, jejichž počet ze 72 % reprezentovaly domy rodinné, bylo 51 let. Nejvíce domů se postavilo v letech 1971—1990, kdy se spolu s růstem počtu obyvatelstva utvářela také nová českobudějovická sídliště. Převládajícím stavebním materiálem v rodinných domech byly cihly a tvárnice, ve starší zástavbě pak kámen nebo kombinace kámen-cihly. Bytové domy byly do 1960 stavěny převážně z cihel, po tomto roce až do začátku 90. let 20. století především ze stěnových panelů. Z celkového počtu obydlených domů s byty se vystavělo 85 % z cihel nebo tvárnic a necelých 9 % ze stěnových panelů.

Od 90. let 20. století město postupně privatizovalo bytový fond a v domech vlastněných státem nebo obcí žilo při sčítání lidu 2021 již jen 4,4 % českobudějovických obyvatel. V nájemních nebo pronajatých bytech bydlelo celkem 20,6 % obyvatel, 20,1 % žilo ve vlastním domě, 35,7 % mělo byt v osobním vlastnictví, 8,1 % sdílelo byt družstevní. Z jiného nebo nezjištěného právního důvodu užívalo byt 5,6 % bydlících.

Od 90. let 20. století se zvýšila technická a hygienická vybavenost obydlených bytů. Na veřejný vodovod bylo připojeno 98,8 % a na kanalizační síť 94,4 % domů (0,4 % domů mělo vlastní čističku odpadních vod), plynovou přípojkou disponovalo téměř devět desetin obydlených bytových objektů. Ústřední vytápění využívalo 77,1 % obydlených bytů. K 26. 3. 2021 bydlela dvoutřetinová většina obyvatel Českých Budějovic v bytech se 3 a více obytnými místnostmi (včetně kuchyně), přitom téměř 23 % obyvatel bydlících v bytech nemělo k dispozici více než 59,9 m² celkové plochy bytu, ale 35,4 % Budějovičanů žilo v bytech větších než 80 m².

Změny životního stylu probíhající po roce 1989 jsou na začátku 21. století patrné v zastoupení jednotlivých typů domácností, kdy dlouhodobě klesá podíl rodinných domácností a naopak se zvyšuje podíl domácností jednotlivců (k 26. 3. 2021 již 44,5 % hospodařících domácností, většinou svobodní muži ve věku 25—34 let, vdovy starší 60 let a rozvedení muži ve věku 40—59 let). Zatímco 1980 tvořily rodiny tři čtvrtiny domácností a tento podíl k roku 1991 poklesl jen mírně, do 2021 došlo ke snížení již na něco přes polovinu (54,9 %) domácností. Nárůst rozvodovosti vedl ke zvyšování počtu neúplných rodin, zvláště rodin se závislými dětmi (6,9 % všech domácností). Současně vlivem nepříznivého vývoje porodnosti ubývalo rodin se závislými dětmi. I nadále však největší skupinu domácností představovaly úplné rodiny, tj. soužití manželské dvojice nebo dvojice ve vztahu druh-družka, buď s dětmi, nebo bez dětí. Při sčítání lidu 2021 bylo úplných rodin 20 178, tj. 42,5 % všech domácností. Od 1991 se jejich počet snížil, pokles se opět týkal hlavně domácností se závislými dětmi (1991 reprezentovaly více než 55 % úplných rodin, 2001 již jen 47 %, 2011 to bylo 39,5 %, ale v roce 2021 se podíl zvýšil na 41,2 %). Téměř čtvrtinu úplných rodin tvořila tzv. faktická manželství, především rozvedené a svobodné osoby, které spolu jako partneři žijí ve vztahu druh-družka. V úplných rodinách se zvýšilo zastoupení rodin se 2 a více závislými dětmi na úkor rodin s jedním závislým dítětem, v neúplných rodinách tomu bylo obráceně. Nejčastějším typem rodiny s dětmi však zůstávala rodina se 2 závislými dětmi.