automobilismus

Počátky a. se v Českých Budějovicích projevily později než v jiných českých městech. Zatímco na přelomu 20. a 30. let 20. století připadal 1 automobil v Čechách na 98 obyvatel, v jižních Čechách na 179 obyvatel.

Vývoj počtu osob na 1 osobní automobil (tzv. stupeň osobní automobilizace) v období po druhé světové válce korespondoval s politickými poměry. Zhruba do poloviny 60. let a. narůstal v Českých Budějovicích v porovnání s německým Pasovem zhruba polovičním tempem, 1966 dosahoval hodnoty 16,7 obyvatele na 1 automobil. Rozvoj ekonomiky ve 2. pol. 60. let přinesl výrazné zrychlení. Dynamika nárůstu stupně automobilizace pokračovala prakticky po celou dobu 70. let a dosahovala srovnatelných hodnot jako v Pasově. V roce 1981 připadal v Českých Budějovicích 1 automobil na 4,5 obyvatele. Jižní Čechy se tak dostaly na 2. místo hned po Praze (129 % celostátního průměru). V 80. letech se důsledkem hospodářské stagnace tempo růstu automobilizace snížilo, k obnově dynamiky růstu došlo až po roce 1989.

Od 90. let 20. století patří České Budějovice mezi města s nejvyšším stupněm automobilizace v ČR. Jeden automobil připadal 2004 na 2,1 obyvatel, což je daleko vyšší hodnota, než se kterou dříve počítali plánovači. To se projevuje nedostatkem parkovací a garážovací kapacity, zejm. na sídlištích. Celkově je ve městě k dispozici zhruba 10 000 garáží, ve kterých může být odstavena necelá čtvrtina z celkového počtu osobních automobilů. Průměrné stáří osobních automobilů v českobudějovickém okrese je 13,3 roku (2004).

Osobní a nákladní automobily vykonaly 2002 ve městě 214 783 jízd za den, což představuje oproti 1989 nárůst o 120 %. Z tohoto počtu tvoří 84,9 % jízdy osobních automobilů. Z celkového počtu jízd připadá 56,4 % na jízdy vnitroměstské (které mají zdroj i cíl své cesty ve městě), 36,2 % jízdy radiální (z města mimo město a opačně) a 7,4 % jízdy tranzitní (průjezdné). Na 1 obyvatele města připadalo průměrně 1,92 jízd osobního automobilu po městě denně, přičemž osobní automobily byly v centru města obsazeny průměrně pouze 1,48 osobami (v 61 % aut jede pouze řidič).

Nejzatíženější komunikací ve městě 2002 byla komunikace Na Dlouhé louce, po které projede 37,4 tisíc vozidel za den, úsek Rudolfovské třídy pod viaduktem (33,5 tisíc vozidel za den) a Strakonická třída na Novém mostě (31,8 tisíc vozidel za den). Nejzatíženější komunikací s dvoupruhovou vozovkou je Litvínovická silnice (27,1 tisíc vozidel za den). Nejzatíženějšími křižovatkami jsou křižovatka ulic Rudolfovské a Nádražní třídy (51,2 tisíc vozidel za den), křižovatka u Dlouhého mostu (48,2 tisíc vozidel za den) a křižovatka Strakonické a Pražské třídy (43,7 tisíc vozidel za den).

Schopnosti komunikačního skeletu města absorbovat stále rostoucí objemy individuální automobilové dopravy jsou omezené, významný vliv na vzniklou situaci má dopravní chování obyvatel města, nedostatečně využívajících ekologicky příznivější dopravní obory (cyklistická, pěší a městská hromadná doprava).