Hradební ulice

Po celý středověk se nejednalo o ulici se soustředěnou obytnou či hospodářskou funkcí. Její význam byl v tom, že umožňovala volný a plynulý pohyb podél vnitřní strany hlavní hradební zdi. Začínala u jižní Rožnovské brány, pokračovala směrem ke Svinenské bráně v ústí ulice Dr. Stejskala, od ní pak směrem k Panské ulici. Probíhala v úseku, který byl v případě útoku na město pro útočníka nejlépe dosažitelný, protože ho chránilo pouze minimum přirozených terénních překážek. V ulici proto nesměly být stavěny další stavby. Jednotlivé parcely sem zasahovaly zpravidla zadními díly. Domy, které do ní měly později orientována vstupní průčelí, byly popisovány podle nejbližších přilehlých ulic. Patřily zejm. drobným řemeslníkům, část domů v úseku mezi ulicí U Černé věže a Kněžskou ulicí patřila faře.

Ve všech případech se jednalo o malé domky. Část z nich zanikla během dalšího stavebního vývoje, zpravidla sloučením s objektem na jiné parcele. Výjimečně se z původní gotické zástavby dochovalo torzo domu č. 33 s ojedinělým, kamennou valenou klenbou uzavřeným gotickým sklepem.

Drobná zástavba, potlačující její původní funkci (u Pražské brány v 18. století) se v ulici objevovala zejm. po 16. století. Demolice hradeb probíhající od 19. století zde umožnila novou obytnou výstavbu umístěnou do plochy původního parkánu, Hradební ulice byla pojmenována 1875.