letectví

V Českých Budějovicích a jejich blízkém okolí bylo a je letectví provozováno na několika letištích.

1. letiště ve Čtyřech Dvorech, polní letiště, které využívalo prostor vojenského cvičiště u kasáren mezi silnicemi do Branišova a do Haklových Dvorů. Sloužilo pro vzlety prvních aviatiků 1910—1914, od 1923 se zde uskutečňovaly pokusy o zřízení civilní letecké dopravy. V období 1923—1935 se stalo základnou první vojenské letecké posádky města, odloučených letek Leteckého pluku 1 – Tomáše Garrigue Masaryka z pražských Kbel. Bylo částečně využíváno i pro výcvik sportovních letců Masarykovy letecké ligy a Jihočeského aeroklubu (1932—1938) a k pořádání leteckých dnů pro veřejnost. Přilehlé stodoly bývalého Plonerova dvora byly adaptovány na hangáry. Za druhé světové války zde působil Nacionálně socialistický letecký sbor, zajišťující výrobu a opravy německých bezmotorových letounů (Segelflugzeugaufbau und Gewerke);

2. letiště v Plané, státní civilní letiště, které vzniklo 1932—1937 mezi obcemi Planá a Homole na tzv. Dlouhém lánu (50 ha) z rozpočtu státu a města nákladem celkem 1,85 milionu korun. Po dostavbě 3 původních hangárů na jižní straně bylo oficiálně otevřeno 27. 6. 1937 pro smíšený provoz sportovních, dopravních, vojenských a bezpečnostních letadel. Bezprostředně byla zahájena jednání o zařazení Českých Budějovic do sítě vnitrostátních i zahraničních linek Československých aerolinií. Během mobilizací 1938 využívala letiště armáda k umístění četnické letecké hlídky a tzv. haléřové letky, sestavené z letadel zakoupených na základě dobrovolné sbírky občanů nazvané Jižní Čechy armádě (1,7 milionu korun). Za druhé světové války bylo přebudováno na protektorátní vojenské letiště. Dne 7. 5. 1945 vydal F. Vávra rozkaz k obsazení letiště, o den později bylo zřízeno velitelství letiště a jednotka 1. jihočeská letka, která započala se zabezpečováním plochy letiště, objektů a materiálů. Od 22. 9. 1945 zde byla dislokována 2. letecká divize, tj. 4. a 5. pluk z příslušníků bývalé 312. Československé stíhací perutě RAF (Royal Air Force) ve Velké Británii. K ní náleželo výcvikové středisko stíhačů, letka Hagana (výcvik izraelských pilotů včetně prezidenta Ezera Weizmana (1924—2005), letka bezpečnostního letectva, cvičná letka a letecká opravna. Po skončení války se letiště vrátilo také k civilní přepravě, zajišťovalo např. sezonní transport lesních plodů, ovoce a zeleniny z jižních Čech do evropských měst pomocí nákladních letounů DC-3 od Dopravní skupiny ministerstva národní obrany (1945—1948). Rovněž zde probíhal motorový výcvik sportovních pilotů Českého národního aeroklubu aj. Dne 1. 7. 1947 byl zahájen provoz na pravidelné lince Československých aerolinií České Budějovice – Praha – Liberec. Dvakrát denně bylo tam i zpět přepravováno 9 cestujících. Trofejní letouny Siebel Si 204 D (vyráběné za protektorátu v továrně Aero) létaly jen do května 1948. Tehdy byl provoz zastaven z důvodů úniku skupiny vojenských letců dopravním letounem Československých aerolinií do Velké Británie. Další civilní přeprava, např. aerotaxi, skončila s generální přestavbou letiště Planá 1949—1952 na základnu protivzdušné obrany státu. Byla vybudována betonová vzletová a přistávací dráha (2 000—2 500  m) a nové provozní a ubytovací objekty. Vojenské letiště pak využívalo výhradně letectvo Československé lidové armády. Od 1992 město České Budějovice usilovalo o povolení smíšeného a posléze civilního provozu. Roku 2005 vznikla akciová společnost Jihočeské letiště České Budějovice;

3. letiště v Dubičném, plocha na západním svahu Dlouhého vrchu (552 m n. m.) východně od města. Bylo využíváno výhradně jako základna pro sportovní bezmotorové létání (1932—1952) různými leteckými organizacemi, např. Masarykovou leteckou ligou, Nacionálně socialistickým leteckým sborem, Českým národním aeroklubem a Dobrovolným svazem lidového letectví;

4. letiště Světlíky, pomocné rovinné letiště, určené výhradně pro bezmotorový sportovní provoz a výkonnostní létání v katastru obce Nové Vráto na pozemcích zvaných Suché louky. V období 1948—1952 bylo využíváno autonomním plachtařským odborem Českého národního aeroklubu a Dobrovolného svazu lidového letectví. V 60. letech byl na místě letiště vystavěn komplex Slévárny České Budějovice;

5. letiště Hosín u Českých Budějovic, hlavní areál leteckých sportů na náhorní plošině východně od stejnojmenné obce. Provoz zde byl zahájen 1952, letiště postupně rozšiřováno a vybavováno (vzletová a přistávací dráha 800 x 16 m). Jako krajské centrum soustředěného leteckého výcviku umožňovalo pořádání různých závodů, soutěží a přeborů mj. mistrovství světa (1978) či mistrovství Evropy v letecké akrobacii (1985). Sídlí zde Aeroklub České republiky, soukromé letecké školy a podnikatelské subjekty letecké dopravy i výroby. Příležitostně je zajišťována oboustranná civilní doprava do sousedních států.