ZAVŘÍT MENU

Samsonova kašna

Kamenná vodní nádrž s kamennou plastikou, zřízená 1721—1727 jako součást městského vodovodu na náměstí Přemysla Otakara II.; byla pravděpodobně inspirována Kohlovou Lví fontánou z 1686 na druhém nádvoří Pražského hradu.

Kašna je charakteristickou dominantou města a svou velikostí patří na první místo v České republice.

První návrh kašny uprostřed náměstí zhotovil 1716 státní geometr Jan Rappa. Po připomínkách jindřichohradeckého jezuity Františka Bauguta k velikosti zásobního objemu kašny vypracoval konečný návrh technického řešení schwarzenberský stavitel Pavel Kolečný z Třeboně. Samsonova kašna byla provedena jako trvale průtočná nádrž se samospádovým přítokem vltavské užitkové vody z vodárenské věže. Na přítokovém i odtokovém potrubí byly osazeny ovládací ventily ve dvou šachtách, umístěných východně a západně od kašny. Nádrž vnitřního půdorysného průměru 15 m a maximálního využitelného objemu 237 m3 dokázala pokrýt i vysoké nárazové odběry vody. Složité technické zařízení kašny, napájené prostřednictvím vodárenské věže z Vltavy, je dílem pražského zvonaře Zachariáše Dietricha a zdokonalili jej vídeňští specialisté Andreas ReichJohann Duval.

Samsonova kašna je dílem jihočeského sochaře J. Dietricha a kameníka Zachariáše Horna (1679—1738). Dominantu tvoří ústřední socha Samsona krotícího lva, která stojí na výrazném dekorativním soklu se čtyřmi maskarony sloužícími jako chrliče vody. Horní součástí soklu jsou čtyři postavy atlantů nesoucí kamennou mušli, která byla vytesána Zachariášem Hornem přímo v lomu v Besednici u Trhových Svinů a složitě dopravena na místo (z důvodu průchodnosti transportu musela být rozšířena Svinenská brána). Horn vytesal za celkový honorář 2 301 zlatých a 15 krejcarů i oktogonální bazén se čtveřicí dekorativních váz a schodišťový sokl doplněný patníky spojenými po polovině 20. století řetězy.

Od konce 19. století obklopovalo kašnu několik stromů, které byly odstraněny při komplexní úpravě náměstí od architekta Pavla Janáka (1882—1950) v roce 1934. Originální sochařská výzdoba kašny byla po roce 1990 nahrazena kopiemi.

Kamenná nádrž kašny je založena na kamenné rovnanině s vápenným pojivem. Dno nádrže tvoří velké kamenné desky tloušťky asi 0,15 m. Stěny nádrže jsou spojené skobami a táhly s centrálním sloupem. Těsnění kamenných bloků bylo původně provedeno zálivkou z horké smůly. Pod centrálním sloupem vede ve směru východ – západ cihelná klenutá chodba šíře 0,8 m a výsky 1,15 m. Vodní střiky byly řešeny ve třech rovinách: nejvyšší z tlamy lva, prostřední přelivem kamenné mušle a dolní z plochých trysek kamenných chrličů. V zimním období byla kašna rovněž napuštěna a zakryta dřevěným bedněním kuželového tvaru. Z podnětu 1. JVS byla 1999 provedena celková rekonstrukce Samsonovy kašny zahrnující i instalaci osvětlovací technologie a nové osazení vodního recirkulačního systému, který napodobuje vzhled kašny v době jejího vzniku. S ohledem na vodní nasycenost podloží není možné vyprázdnit kašnu na zimu a mrazem tak ohrozit její stabilitu. Provozovatel proto udržuje maximální vodní sloupec v kašně po celý rok. V roce 2014 proběhla rekonstrukce Samsonovy kašny spojená zejména s doplněním technologie úpravy vody. Zároveň byla rozšířena podzemní šachta na západní straně kašny pro technické zázemí.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

baroko    |   kamenictví    |   pranýř    |   vodárny    |   vodní zdroje    |   vodovody a vodojemy 

AUTOŘI:
doc. PhDr. Jiří Kotalík CSc.
Ing. Jiří Lipold

LITERATURA:
  •      JANÁK, P. Fontána českobudějovického náměstí. Umění: Časopis Ústavu teorie a dějin umění ČSAV. Praha: Ústav teorie a dějin umění ČSAV, 1938, č. 11. 

  •      STEGMANN, Johann. Geschichte der Wasserversorgung der Stadt Budweis. Budweis: F. Zdarssa, 1892. 68 s., [1] složený l. obr. příl.

  •      Šturma F. – Koukal J. – Hrnčíř F., 1970: Voda a vodovod v Českých Budějovicích. Sborník k jubileu 250 let trvání vodárny města České Budějovice. ČB.