části města

V polovině 14. století bylo město rozděleno do čtyř čtvrtí, označených podle významných měšťanů v nich bydlících: 1. čtvrť Pacovského zahrnovala domy ohraničené jižní stranou náměstí Přemysla Otakara II. a jižními frontami ulic Karla IV. a Radniční; do 2. čtvrti Rychtářovy nebo také Prindlovy patřily parcely přiléhající k západní straně náměstí a Krajinské třídy; 3. čtvrť Písecká, Svatomikulášská, Třetí či Dratlinova byla zřetelně menší, tvořily ji domy na severní straně náměstí a dva bloky mezi Krajinskou třídou a ulicí U Černé věže; 4. čtvrť Steflova čtvrť nebo Weissova čtvrť zahrnovala domy při východní frontě ulice U Černé věže, na východní straně náměstí a při severní straně ulice Karla IV. Pro snazší orientaci byly seznamy měšťanů uváděny v ustáleném pořadí podle jednotlivých čtvrtí až do zavedení číslování domů 1771.

Rozvoj předměstí si 1875 vynutil nové rozdělení města na okrsky, čtvrtě: 1. okrsek zahrnoval vnitřní město; 2. Pražské předměstí od Vltavy až za železnici; 3. okrsek tvořilo Vídeňské předměstí, k němuž připadalo území jižně od Nové ulice a východně od Malše; 4. okrsek pak Linecké předměstí, zahrnující zástavbu mezi Malší a Vltavou.

Roku 1952 došlo k rozsáhlé integraci okolních obcí, které se staly osadami Českých Budějovic (termín osada byl 1964 změněn na významově matoucí označení část obce). Byly to ve většině případů obce, které již před druhou světovou válkou tvořily s městem souvislou aglomeraci, a byla to tedy integrace plně oprávněná a spíše opožděná. Připojeny byly Čtyři Dvory, Dobrá Voda, Hlinsko, Kněžské Dvory, Mladé, Nemanice, Pohůrka, Rožnov, Suché Vrbné, Vráto; integrovány byly i Litvínovice, které se 1954 opět oddělily. V roce 1960 byla z obce Vráto vyčleněna místní část Nové Vráto a stala se osadou Českých Budějovic. Osada Hlinsko byla naopak vrácena do svazku obce Vráto, její místní část Nové Hlinsko byla sloučena s osadou Suché Vrbné, stejně jako místní část Nové Mladé, patřící dříve k osadě a obci Mladé. Osada Pohůrka byla rozdělena na Starou Pohůrku (staré jádro vsi), která se stala osadou obce Srubec, a Pohůrku (správnější by bylo pojmenování Nová Pohůrka), která zůstala osadou obce České Budějovice. V roce 1963 byla k městu připojena obec Nové Hodějovice, ustanovená 1957 a zahrnující nový urbanistický celek, vzniklý na historickém katastru Hodějovic, které zároveň změnily název na Staré Hodějovice.

Dne 3. 6. 1970 byla provedena celková a historicky necitlivá administrativní reforma území obce (města) České Budějovice. Dosavadní osady byly jako administrativní jednotky (části obce, katastrální území) zrušeny a celé území města bylo uměle rozčleněno na 7 nových osad (částí obce, nikoli městských obvodů), složených jen ze základních sídelních jednotek (urbanistických obvodů). Také po 1970 integrované osady a obce okamžikem sloučení zanikly a staly se součástí některé z nových částí, ale se zachováním původního katastrálního území (České Vrbné, Haklovy Dvory, Kaliště, Třebotovice).

Část obce České Budějovice 1 zahrnuje historické centrum města (základní sídelní jednotky resp. urbanistické obvody České Budějovice střed, Sokolský ostrov). Část obce České Budějovice 2 tvoří z historických osad Čtyři Dvory, Haklovy Dvory (od 1976), České Vrbné (od 1980), dále např. Zavadilka, sídliště Máj, Šumava a Vltava, Čtyři Dvory – střed, Stromovka, Švábův Hrádek. Jeho hranicí je řeka Vltava, takže zahrnuje celou levobřežní část aglomerace. Část obce České Budějovice 3 tvoří někdejší osady Kněžské Dvory a Nemanice a dále sídliště Na Pražské (Pražské sídliště). Hranicí je řeka Vltava, obvod historického centra, Rudolfovská třída, dále k severu železniční trať a nezastavěné území mezi Nemanicemi a Novým Vrátem. Část obce České Budějovice 4 tvoří někdejší osada Nové Vráto a dále Husova kolonie, Suché Vrbné, průmyslový obvod. Hranice s 5. částí vede osou průmyslové zóny, tedy Vrbenskou ulicí, vyhýbá se však někdejšímu Novému Hlinsku. Částí obce České Budějovice 5 jsou dřívější osady Suché Vrbné, (Nová) Pohůrka, Kaliště (od 1985), Třebotovice (od 1985), do 1990 též Dobrá Voda, a dále Suché Vrbné, průmyslový obvod, Pětidomí. Hranice je vedena Vrbenskou ulicí, po východní straně obvodu nádraží a dále mezi Suchým Vrbným a Novými Hodějovicemi. Část obce České Budějovice 6 tvoří bývalá osada Nové Hodějovice, Brněnské předměstí, Havlíčkova kolonie, Mladé, Červený dvůr. Hranicí je vnější obvod nádraží, Rudolfovská třída, obvod historického centra a Malše. Část obce České Budějovice 7 představuje někdejší osada Rožnov (rozdělená mezi urbanistické obvody Rožnov – jih a Rožnov – sever) a Krumlovské předměstí. Hranici obvodu tvoří řeky Malše a Vltava. Ve výčtu jsou uváděny pouze úřední názvy celků evidovaných jako základní sídelní jednotky (urbanistické obvody). Další základní sídelní jednotky (urbanistické obvody), existující v rámci jednotlivých částí obce, získaly umělá nová jména (např. U Pivovaru, U Požární zbrojnice).

Vývoj administrativního členění Českých Budějovic byl rozporuplný. Proces integrace okolních obcí zde byl na rozdíl od všech větších měst v České republice velmi umírněný. Připojení izolovaných celků Haklových Dvorů a Českého Vrbného bylo podmíněno potřebou zvětšení městského území pro sídlištní výstavbu. Pouze integrace vzdálených Třebotovic a Kaliště byla a zůstává zcela nelogická. Tím spíše v situaci, kdy řada blízkých a funkčně souvisejících vsí zůstala mimo rámec města (Litvínovice, Hrdějovice, Borek aj.).

Na druhé straně v žádném jiném větším městě nebyl proveden tak historicky bezohledný administrativní zásah, jakým bylo 1970 zrušení všech osad a katastrů a umělé rozdělení města do 7 nových částí a s tím související přečíslování všech domů (včetně domů v izolovaných vesnicích) do sedmi nových číselných řad.